Jedna kapitola z dějin elektronické hudby. Důstojnost klavíru spojená s hlasem z vesmíru.
Dějiny elektronické hudby jsou plné zapomenutých vynálezů a kuriozit, patníků na cestě k současné podobě hudebních technologií. Některé z nich jsou zapomenuty zcela, jiné se stále drží při životě. Jedním z historických nástrojů, jež si získaly jistou popularitu a dodnes je lze slyšet, jsou Ondes Martenot, tedy Martenotovy vlny. Maurice Martenot, telegrafista a violoncellista se inspiroval těreminem, ale rozhodl se odstranit jeho dvě nevýhody. Těremin se jednak nesnadno ovládal, jednak nevypadal jako hudební nástroj, takže byl dlouho brán jen jako jakási kuriozita. Martenot vzal běžnou klaviaturu a připojil k ní pásek umožňující plynulou změnu výšky tónu. Navrch přidal pár zlepšováků, třeba systém tří reproduktorů (zvaných “diffuseurs”) – jeden normální, druhý potažený strunami, třetí přikrytý kovovým plátem – umožňující dobarvování zvuku. O nástroji pro nás již kdysi zasvěceně psal Milan Guštar, nyní se budeme věnovat poslechu.
Zde autor sám představuje svůj vynález.
A takto ladně se prezentoval soubor martenotových vln v Paříži v roce 1937. Mimochodem, hráčům na tento nástroj se správně říká ondista či ondistka.
Jedna z prvních kompozic napsaných pro ondes martenot. Pierre Rousseau Vellones byl skladatel a lékař, který trpěl tzv. Kahlerovou nemocí, která ho na dlouhá období poutala na lůžko.
Jedním ze skladatelů, kteří v nástroji našli zalíbení, byl Olivier Messiaen. Jeho Fête des belles eaux (1937) je napsáno hned pro šest vln.
Jedna ukázka notace pro ondes martenot ve skladbě chorvatského autora Stanka Horvata
S orchestrem v koncertu Marcela Landowskiho
Pořídit si dnes domů Ondes Martenot není úplně snadná a levná záležitost, protože s výrobou se skončilo v 80. letech a nástroje se vždy vyráběly individuálně. Nicméně i současní hudebníci si k nim nacházejí cestu. Zde ondes s elektronikou od Roly Portera.
A jako součást psychedelického rockového nářezu Ulan Bator
Tristan Murail napsal koncert pro vlny a orchestr nazvaný Les Courants de L’Espace
Charakteristický zvuk nástroje mu vysloužil místo v doprovodu filmů, zvláště hororových a sci-fi. Ale Jonny Greenwood z Radiohead nástroje použil ve svém soundtracku k dramatu Až na krev.
A jak se snoubí futurismus s tradicí? Duo s niněrou. Ondistkou je zde Christine Ott, jejíž čerstvé album skladeb pro sólové ondes budeme pouštět toto pondělí v pořadu Kardiostimulátor.
A ondes s flétnou šakuhači.