- Inzerce -

Wenninger Broadhurst: The Unquestioned Answer; Wenninger Broadhurst: Virtual Glass

Wenninger Broadhurst: The Unquestioned Answer

Wenninger Broadhurst: Virtual Glass

(https://wenningerbroadhurst.bandcamp.com/)

 

V prosinci vyšla hned dvě digitální alba dvojice Wenninger Broadhurst. To znamená německý instrumentalista, převážně flétnista, saxofonista a klarinetista Markus Wenninger a britský skladatel Julian Broadhurst, který měl na starosti i produkci a mastering. Tito dva experimentátoři se setkali již v triu JJM Group (kde je doplňoval chorvatský kytarista a skladatel Jurica Jelic), jež natočilo tři alba. Takto v duu mají od roku 2012 na kontě dalších pět alb, plus tyto dvě nejnovější, čerstvě vydané položky.

Album The Unquestioned Answer tvoří dvě rozměrné kompozice, z níž ta titulní má dokonce dvaatřicet minut. Jde o skladbu pro tři klarinety a tape, na kterém jsou nahrány lidské hlasy. V instrumentálním toku slyšíte poryvy dechu a další fyzické projevy, provázející samotný proces tvoření tónů. Kompozice je tvořena neidiomatickou, pravděpodobně intuitivní změtí alikvótních, spektrálních a nevyčerpatelně špiněných, kroucených, ohýbaných, drcených i rozškrábaných tónů, proměňujících se tu v drony, onde v erupce, zářezy, vrypy, drsnění, jekot, chrčení, chvění, klopot, šepot, vdech, výdech, průniky, průměty, střety… Druhá skladba Nhung (16:12) je dialogem dvou klarinetů a titul odkazuje ke spoluhráči, předpokládám, že vietnamskému klarinetistovi jménem Nhung Nguyen. Nebo klarinetistce? Když si zadáte jméno do vyhledávače Google, vybafne na vás sličná Asiatka. Ale bez klarinetu…Holt, unquestioned answer. Občas se oba aktéři hádají, dokonce i zastrašují, pak se obejmou a vrní slastí. (Tak to přece jenom může být Ona!) Celé je to postaveno na jednotlivých tónech či útržcích mikromotivů a souznění, místy to evokuje dokonce musique concréte.

Druhé album Virtual Glass (a opět se dvěma tracky) se mi líbí více, protože zde mám jako posluchač pocit, že hudba je skutečně budována a je jí vdechnut nejen fyzický život, ale také duše. A ještě navíc zde našinec zažije skutečné překvapení! Když ze spektrální plochy, vrásněné a průběžně rozbíjené, jež tvoří úvodních deset minut první kompozice Essence Else (25:54) pro tři klarinety vytane ten povědomý melodický motiv, znejistěl jsem. Vzhledem k tomu, že jde o hudbu německo-britské provenience, nevěřil jsem, že by to mohlo být ono. Když však nadále, a to i z tekoucích barev a zmatečných drúz tónů, vyvřel tento motiv znovu, a to opakovaně, musel jsem uznat, že stěžejní motiv z pohádkové písně Rozvíjej se poupátko Dalibora Cyrila Vačkáře je pravděpodobně znám i mimo naše hranice, ba dokonce za kanálem. Pak jsem si kladl neodbytnou otázku, jestli Wenninger hraje na všechny tři klarinety najednou, v reálném čase (a soudě dle jednoho portrétu, bylo by to možné), ale to vlastně není podstatné – nejde přece o cirkus, ale o avantgardní hudbu, no ne? A obliba poupátkové melodie se projevila dokonce i ve druhé, titulní skladbě, jež má podtitul solo pro jeden a půl klarinetu. Aby ne, když jde o zkřehlé, ledové, jakoby zrcadlové pojetí skladby předešlé, a ve shodě s titulem ostré jako sklo. Český pohádkový motiv to však přece jenom trochu protepluje…