Meloman se vydává do historie na soutok jazzu a vážné hudby.
Na září připadla dvě významná gershwinovská výročí. Letos 26. září tomu bylo 125 let, co se George Gershwin v newyorském Brooklynu narodil, a 30. září 1935 byla v Bostonu poprvé provedena první jazzová opera Porgy a Bess, Gershwinovo nesmrtelné dílo.
“Hudba byla Gershwinovi vzduchem, který dýchal, potravou, která jej živila, nápojem, který jej osvěžoval…” (Arnold Schönberg)
Byli dva bratři Gershwinové. Prvorozený syn Ira projevil hudební talent, a tak otec pořídil klavír a zaplatil Irovi lekce. Druhorozeného syna Jacoba, kterému později začali říkat George, však klavír zcela očaroval a už se od něj po zbytek života prakticky neodtrhnul. Rozhodl se žít pouze pro hudbu. V patnácti letech vstoupil Gershwin do zaměstnání v hudebním nakladatelství Tin Pan Alley, kde se setkal s kvantitou i kvalitou tehdejší hudební produkce, a zde také publikoval své hudební prvotiny. Od roku 1916 též pracoval v Aeolian Company, kde nahrával hudbu na válečky do tehdy oblíbených automatických klavírů.
Po dvou letech práce v nakladatelství začal Gershwin vydávat i své první kompozice. Jeho prvním velkým hitem pak byla Swanee River. Když roku 1919 zpěvák z Broadwaye Al Jolson poprvé uslyšel tuto píseň, uvedl ji na jednom ze svých představení. George Gershwin se stal slavným takřka přes noc a píseň se stala součástí klasického repertoáru své doby. A v roce 1919 už komponoval hudbu pro svůj první vlastní muzikál s názvem La, La Lucille. V roce 1924 napsal mezi jinými píseň Blue Monday. Během cesty vlakem z New Yorku do Bostonu mu motiv z této písně vytanul na mysli, přičemž rytmus jízdy ho obalil, pozměnil… a to byl základ slavné Rapsodie v modrém. A pouhých 39 dnů poté se již uskutečnila premiéra!
Gershwin se nepřestával hudebně vzdělávat. To, kam ve své tvůrčí kariéře směřoval, nebyla touha vytvořit nejlepší písňové hity své doby (společně s bratrem Irou v roli textaře), ale být klasickým skladatelem. Proto i hledal poučení u skladatelů své doby, jakými byla Nadia Boulanger, Igor Stravinskij nebo Maurice Ravel. Boulanger se Stravinským odmítli Gershwina učit s obavou, že zkazí jeho přirozený talent. Říká se, že Ravel a Stravinskij se Gershwina ptali, co do té doby studoval z oblasti kompozice a hudební teorie. Když jim Gershwin vše vyjmenoval, odvětili, že by se raději oni měli učit od něj. Ovšem na druhou stranu se soudí, že si Gershwin tyto historky vymýšlel a s oblibou šířil sám.
Gershwina si osobně velice vážil Arnold Schönberg. Oba hudebníci byli dobrými přáteli, sdílející svou vášeň pro tenis a olejomalbu. Schönberg se o Gershwinovi vyjádřil takto: „Řada hudebníků neuznává George Gershwina jako seriózního skladatele. Měli by ovšem pochopit, že on je skutečný skladatel: to znamená člověk, který žije v hudbě a dokáže vše, vážné i nevážné, hluboké i povrchní, vyjádřit hudebními prostředky, protože hudba je jeho rodný jazyk. Existuje řada skladatelů, seriózních (jak oni si myslí) či neseriózních (jak já vím), kteří se naučili skládat jednu notu k druhé. Jejich serióznost však spočívá pouze na dokonalé absenci duše a humoru.“
George Gershwin slavil úspěchy také jako skladatel filmové hudby. V roce 1930 se tím pádem odstěhoval i s bratrem přímo do filmového ráje – Holywoodu. Jeho posledním filmem byl Shall We Dance s Fredem Astairem a Ginger Rogers z roku 1937. Při práci na tomto filmu měl již Gershwin velké bolesti hlavy a výpadky paměti. Příčinou byl těžký mozkový nádor, jehož operace dopadla neúspěšně a slavný hudebník zemřel 11. července roku 1937 ve věku pouhých 38 let.
Rapsodie v modrém, Američan v Paříži, Kubánská předehra – to jsou jen některé ze slavných Gershwinových skladeb pro koncertní sály. Ovšem většina hudbymilovných lidí si při vyslovení skladatelova jména vybaví bezpochyby dvě jména: Porgy a Bess.
Jazzovou operu s tímto titulem zkomponoval na sklonku své sice krutě krátké, ale úspěšné kariéry, a to v roce 1935. Jedná se o adaptaci divadelní hry Porgy autorů Dorothy a Dubose Heywardových z roku 1925. Na libretu se podílel Ira Gershwin. Děj se odehrává v černošském ghettu v Charlestonu a odráží chudobu, denní život a sny Afroameričanů. V době po světové hospodářské krizi to ale bylo téma ve Spojených státech velmi citlivé, takže opera byla krátce po svém uvedení stažena. Na pódia se vrátila až po Gershwinově smrti a dnes patří k nejhranějším světovým operám.
Opera Porgy a Bess se zapsala do dějin jako první dílo, které do klasického žánru začalo vnášet dobové jazzové prvky. Jednalo se také o první operu, v níž vystupovali zpěváci a herci černé pleti. Mnohé skladby, např. Summertime, se staly součástí jazzové klasiky i repertoáru mnoha umělců napříč žánry.
Když jsem v roce 1977 jako student slyšel poprvé Summertime v podání zpěvačky Janis Joplin, a to díky supraphonskému vydání její výběrovky, bylo to pro mne opravdové zjevení… Tato verze pochází z alba Cheap Thrills z roku 1968, kdy byla Joplin ještě členkou kapely Big Brother and Holding Company. Album se mimochodem stalo nejprodávanějším titulem toho roku v USA s miliónem prodaných kusů!
První verze opery trvala čtyři hodiny (včetně dvou přestávek). Produkce a režie pro Broadway byly svěřeny Roubenu Mamoulianovi, který je podepsán i pod uvedením divadelní hry. Hudebního nastudování se ujal proslulý dirigent ruského původu Alexander Smallens (1889–1972). Hlavní role ztvárnili Todd Duncan a Anne Brown. Ta byla v té době dvacetiletou afroamerickou studentkou zpěvu na renomované Juilliard School; když se dočetla, že Gershwin píše operní verzi Porgy, sebrala odvahu a skladateli napsala se žádostí o předzpívání. Skladatel si ji poslechl v několika písních a byl natolik jejím zpěvem a přednesem nadšen, že původně vedlejší roli Bess rozšířil, celou operu přejmenoval na Porgy a Bess a Anne Brown obsadil do hlavní ženské role.
Následující ukázka pochází z alba Porgy and Bess, které realizoval jazzový trumpetista Miles Davis s aranžérem Gilem Evansem a jeho orchestrem v létě roku 1958 (vydáno pak o rok později). Jde o zásadní album tzv. modálního jazzu, vycházejícího z kompozičních postupů vážné hudby. Je zařazeno mezi 100 nejlepších alb jazzové historie…
Evropská premiéra Porgy a Bess se uskutečnila 27. března 1943, a to v Královském dánském divadle v Kodani. Ano, během nacistické okupace země, a představení bylo pozoruhodné tím, že v něm účinkovalo výhradně bělošské obsazení s načerněnými tvářemi. Po dvaadvaceti úspěšných a vyprodaných představeních však nacisté donutili divadlo inscenaci přece jenom stáhnout. Po válce se opera vrátila nejdříve do skandinávských zemí a poté do celé Evropy. A slavila úspěchy.