Asi pro všechny tři izraelské hudebníky, které najdeme na albu Bones, platí, co se dočteme v bookletu: že vyrůstali na malém městě, potravou pro jejich noci byly sny a představy, otázky, které zdánlivě zůstávaly bez odpovědí, avšak to zároveň ozvláštňovalo jejich mládí. Jako v jejich životě, tak i v této hudbě některé ideje dozrály do plného tvaru, zatímco jiné zůstávají v nekončícím tvůrčím procesu. Jsou to: basklarinetista Ziv Taubenfeld (1986), kontrabasista Shay Hazan (1989) a bubeník Nir Sabag (1987) a spojuje je nejen věková sounáležitost, ale i obdobné životní i muzikální zkušenosti. Setkali se v Amsterodamu v květnu 2015 a nahráli tam osm Taubenfeldových skladeb pro album Bones, vydané Leo Feiginem v únoru 2016. Taubenfeld jako skladatel i jako basklarinetista je samozřejmě v centru celého dění, nesmíme si však představovat, že se ti tři prostě sešli a splnili předepsaný úkol. Co skladba, to nové zrození, nový počet příležitostí, výzev. Jsme blízko avantgardnímu pojetí, přibližujícímu se k improvizaci, a Hazan a Sabag došperkovávají kompoziční základ svým umem, zaujetím, dynamickou vitalitou.
Hned Under the Ab Tree oplývá bohatstvím střídmosti, do kterého se basklarinet vdýchává a jímž se gejšlivě promeditovává, podporován nehalasným zášeřím basy a rozletnou obskočivostí bicích. Taubenfeldova škála projevu je navýsost změnlivá – od hrčivosti přes zádešnost či hravost , jeho neustálé počátkování vyznívá zcela samozřejmě. Podobně vzdýmavě, až vypínavě, vejde basklarinet do Blue Key, kličkuje, převrací dějuplnost, klokotá, vymršťuje se a hned zase pokojně plyne, je odbojně opojný i roztěkaně výzevný, zakotávaný i odkotávaný, přepršlivý, rozklíčovává děj, promelodizovává se jím a vévodí. Rytmika sice projev poněkud vystupňovává, ale nehumpoláční, rozbouřlivěné bicí basa rozsadivě prosmyčcovává. Také do Milonga Taubenfeld vhrčí, ale v tomto případě jde o pauzírovaný mariáš, o pádnost versus zadrhovanost, o celek výhybkově vystrčrůžkový, pašerácky tajnosnubný, balamutivě prosoukávaný i vrzukavě pohodový. Musím Taubenfelda skutečně ocenit jako zcela výraznou osobnost basklarinetového umu, neustále totiž překvapuje odskokem z krajnosti do krajnosti, nabídkuje a všancovává se, tu hamoní, tu zase skrblí, na plný tón halasuje a hned zase třepotavě střečkuje, rozbrojivě se vrypovává, ale vzápětí objímavě pohoduje. Tak je tomu i v dalších skladbách, které dokáže zgruntovnit, je v nich velebný i velebivý, hambalácky rozrušněný i přetroušněně převalivý. Sabag ho podsumírovává do harašného zatajemňování a společně blýskají na časy.
A další proměna: Buses Chasing Pigeons zpřítomní povídavá pohrávavost, rozjasnivě zalíbezňovaná i vyječivě potřeskující, lebedivě sebestředná a vyronivě prozkoumavá, s obchvatnou basou, která situaci protemperovává. Ale to už Egge vnáší do hry proštěbetovanou valivost s ruinujícími bicími, chvíli sumarizující, hned se však vydávající do dalšího neznáma. Výřečný klarinet je plný nadšenostní vitality, je chvatný, hudruje, plísní, rozkouskovávaně říční s podmumláváním a probubláváním podjížděnostně srostité rytmiky. Bicí ve velkém sólování dodají celku výtržnickou zákeřnost, zámluvně vevibrují do horempádnosti a připraví tak půdu vracenkové melodičnosti. Citrus Village je návratem do vstupní polohy, vepluje do opojivě vstřícného zameditování, které je nicméně zároveň můstkem k hermetizovanému pozamykání celého alba.
Unikátnost Bones je v neustálém činění všech zúčastněných, v jejich obrazivém účinkování na každém detailu, v jejich zkusmování, přeskupování, podsouvání, pohrávání s podehráváním. Co skladba, to nový objevný přístup, přitom tu není nic samoúčelně vygradováno ani degradováno. Samozřejmě na tom má lví podíl Taubenfeld, jako autor skladeb i jako brilantní hráč, proměňující basklarinet na nástrojové velmocenství, plné akurátních šancí. Ale úspěch je spoluurčen i tím, jaké si zvolil spolupachatele. Právě naprostá spřízněnost této trojice, generační, krajová, hudební, byla zřejmě podmínkou úspěchu. Leo Feigin zase jednou prokázal, jak dokáže nacházet perspektivní muzikanty pro svůj label. Už teď se těším na následnické album Bones.
Ziv Taubenfeld / Shay Hazan / Nir Sabag: Bones
Leo Records (www.leorecords.com)
