- Inzerce -

Ana-Maria Avram 1961-2017

12. září by jí bylo 56 let. Avšak Ana-Maria Avram, rumunská skladatelka spektrální hudby, pianistka a dirigentka, odešla 1. srpna náhle, až příliš nečekaně.

Narodila se v roce 1961 v Bukurešti, kde v letech 1980–85 studovala kompozici. V roce 1992 absolvovala studia hudební estetiky na pařížské Sorbonně. Od roku 1988 spolupracovala se souborem The Hyperion Ensemble, který založil v roce 1976 její pozdější manžel Iancu Dumitrescu za účelem provozování experimentální a spektrální hudby. Před 11 lety založila festival Spectrum XXI., kde byla uměleckou ředitelkou; jde o jediný evropský festival specializující se pouze na spektrální hudbu, zprvu akcentující jen inovativní hudbu v její vlasti. Koncerty se nyní uskutečňují v různých evropských městech takřka po celý rok; nejbližší série se již odehraje bez ní (září-říjen: Bukurešť, Varšava, Krakow a Bělehrad).

Spektralismus není jen hudebním trendem, nýbrž specifickým postojem ke zvuku jako takovému, vyjádřila se Avram v nedávném rozhovoru pro britský hudební časopis The Wire, jenž patří k nejvýznamnějším mediálním partnerům festivalu Spectrum XXI. Existuje mnoho různých názorů na spektrální přístup. Ale ať už jde o zvukovou plazmu Radulescua, či francouzský spektralismus, nebo naši hudbu, o víc než hudbu post-spektrální či hyperspektrální, jak jsou označovány, jde o hudbu transformační.

Ana-Maria Avram napsala na 150 kompozic, včetně sólových, komorních, orchestrálních, elektronických a elektroakustických, na další třístovce spolupracovala se svým manželem Dumitrescuem. Figuruje na bezmála třech desítkách alb na jejich vlastním labelu Edition Modern. Kromě toho komponovala pro celou řadu prestižních souborů – Kronos Quartet, L´Orchestra National de France, Ars Nova Ensemble a další.


Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.