- Inzerce -

Ayala Valva: Help Me Escape From This Place

Nahrávka brněnské improvizační trojice Ayala Valva, kterou tvoří Šimon Kořený, Jonáš Kucharský a Tomáš Tkáč vyšla v březnu na labelu Narcorpses. Trio hrající “space wank” a charakterizující svou činnost jako “autistické zkoumání podlahy, eskapistická elektronika, krajní polohy improvizace” je v ní zachyceno během živého vystoupení, ve kterém postupně přecházejí od nástroji k nástroji. O tom kdo hrál na jaký nástroj se nic nepraví ani na přebalu limitované kazety s minimalistickým černobílým obalem. Snad zde chtějí hudebníci splynout se svými zvuky a definovat tak nahrávku ne jako hudební konzervu, ale jako záznam události na které se společně podíleli. Nástrojů se každopádně během zhruba půlhodiny prvního tracku vystřídá několik a s nimi se změní i žánr. Z eskapistické elektroniky se tu a tam zjevují názvuky jazzu, melancholické surfové kytary utopené v delayích, drony a perkusivní šudlání nebo minimalistická rocková nátierka.

Řekl bych, že Ayala Valva jsou nejsilnější právě v místech, kde jsou nejvíce autističtí a kde provozují největší eskapiskus. Dunivé dronové pasáže, nebo dialog kytary s elektronikou působí přesvědčivě. Jednoduchý postrock kapele také sluší. Na několika místech je slyšet ne úplně ideální zvukové propojení živého saxofonu a zbytku kapely snímaného elektronicky. Manipulace hlasu v závěru skladby pak působí poněkud zbytečně ozdobně. Druhou skladbu pojmenovanou anagramem názvu skladby první PLEH EM EPACSE MORF SIHT ECALP tvoří stejný materiál puštěný pozpátku. Samozřejmě nic objevného, ale jako gesto i jako magický úkon sympatické. Ayala Valva tu vytvořili zvukový palindrom, který uprostřed mění svou polaritu a při poslechu na jeden zátah vlastně vymaže z mozku předešlou hudbu. Beru to i jako zajímavý komentář k efemérní podstatě zaznamenávané improvizované hudby a krom toho je třeba říct, že se dá i tento obrácený materiál docela dobře posluchat.

Ayala Valva: Help Me Escape From This Place

Narcorpses (https://narcorpses.com)

 

 

 


O deskách (ne)zakázaných

Kniha Česká rocková alba. Zákazům navzdory 1969–1989 přes veškerou čtivost nezodpovídá základní otázky podzemního pohybu nahrávek a samotné definice „zakázaného“.

Zkouška sirén – Rytmy k jiným světům

Dva filmy s hudbou a smrtí v hlavní roli

Hermovo ucho – Chvála dlouhověkosti

Stoletý Marshall Allen vydává první desku pod svým jménem, o dva roky mladší Milan Grygar stále vystavuje nová díla, osmdesátiletý Anthony Braxton pracuje na šestatřicetidílné opeře.

Jiří Durman a Miroslav Posejpal: Nové a nové spirály

V kavárně s věrozvěsty české improvizace.

Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.