- Inzerce -

Evan Parker / Mark Nauseef / Toma Gouband: As the Wind

Psi records, volně přifařené k Davidsonovu Emanemu, existují od roku 2001 a mívaly na svém kontě šest až deset kompaktů ročně. Po nastálém vakuu se jako znovuzrozená vlaštovka (s číslem 16.01) koncem minulého roku objevilo album As the wind, nahrané již 22. září 2012 v St. Peter´s Whistable, na kterém Evan Parker se sopránkou, Mark Nauseef s kovovými perkusemi a Toma Gouband s bicími nástroji kamennými vyčarovávají neobvyklou hudební povětrnost. Ano, zdálo by se, že Parker, saxofonový pábitel i rumrajový výtržník s nespočtem různorodých aktivit od sólových koncertů až po velká tělesa nás už nemůže ničím překvapit. Chyba lávky!, jak by řekli písmáci z předminulého století. Divadelně podmíněný As the Wind (v Parkerových poznámkách najdete podrobnosti, co kdy kde kdo) nám v devíti úsecích (od jedné minuty jednadvaceti vteřin po minut třináct a vteřin šestatřicet) se zaujatou prodyšností odhaluje dění, zahalené tajemností i rozrušivě spádné, hledačsky trojsnubné a progustovávané se střídmou vyvřelinovostí. Prvotní idea spolupráce v tomto triu pocházela od Nauseefa, známého například hudebním spojenectvím s Ikue Mori, Sylvií Courvoisier a dalšími (alba Albert na Leo Records nebo Near Nadir na Tzadiku), ale také s Wadadou Leem Smithem (Snakish, opět Leo), ale váha vedení se přesunula na Parkera. Bubeník Gouband se i v jiných souvislostech soustřeďuje na „věci“, v tomto případě na kameny, které dodávají celku zvláštní zemitost.

Hned vstupní (titulní a nejdelší) komprovizace se vynoří jakoby ze vzduchoprázdna, zavehikluje do proskřípěného větrnostnění a kolotavého potahování, odbíjení a vývrtnění. Postupuje s rozvrzáváním, chrutím i ždibíčkovaným vypiskováním do výlupkového vrdlouhání, až piškuntálně mrskutého. Ať je děj povlovnější či náruživější, rozbalivější nebo zestřídměně pozabalivější, vše se děje se zatáčkově rozrušivou spádností. Ti tři mi chvílemi připadají jako kopáči, kteří vytesávají hudební rudu, hlubočepně i rozjíždivě, s přivracovaným průzorováním. Seeking the bubble reputation vzryvně progustýrovává odbíjivě časoměrnou hlukovou ambaláž, prokrucuje ji i prokrustovává. Projíždivý přístup se cvrnkotavou zárubností je prostupný i propustný, ligotavě zásekový a šmodrchavě úhozový, vzřícený, leč neuřícený. To like a wild-goose flies zahajuje budíčková bušnost, ale proměňuje se ve zlomovou pátravost, kterou načasovává saxofonová bytelnost a rozehrávavost, podminovaná perkusemi a dobíjená kameny. Na takové vzletnění je odpovědí make noise enough, vyzurčované do vření, víření a vřídelnění, dohadovačsky prohučované, obkolesňované neustálým nořením a vynořováním. Zahloubený sax je proviřován výprasknostně teteřivými přípodotky, které děj  titěrňují, ale i zřicují, šnorchují v průvlačném prodychťování nebo zatáhlování, roztočivě zastíraném, nicméně probublávaném. Čehož si příliš nevšímá triumfální sax. Ambitious for a motley coat se od prvního momentu rozprostraňuje do vymykavé vzedmutosti, zastírané prorušňováním, výběžňovaným i zapadavým. Provnitřnělá vehemence s (po)drobně (po)zběsilovaným saxem je zatušovávaně poukrývaná meditativním šlojířením a prohroužená probluzujícím vrzukáním. Ta koloběhovost je obléhavá, obhlédavá i odléhavá, ukrajovaně poukrývaná. Na tomto vyznění pramálo změní dva hudební střípky, nabízející zatouženou nahlédavost a rozkotoulovanou ropotavost, protože jsou pouze ukrátivě výzvědné. Zato pipes and whistles in his sound jsou svojí pauzírující zamyšleností prohladivě přístojné, záběžně zátočivé a zasekávané. Album vrcholí sans everything se zvehementňovaným probíjením, podmiňovaným proláklinovou průtažností a rušnivou výdutností. Je to protajňovaná, pohromově vyjíždivá a halabaladivě kolotočivá záležitost s vrtošivým výběžňováním, až bezmezněním. Vše je tu zákrutné a ukrojovaně bloudivé… až do konečného vybloudění.

Nedejme se tedy mýlit, že klasikové improvizace, free jazzu a experimentování, jako je Evan Parker, se musejí pohybovat v navyklém kruhu. As the wind je dokladem, že od hudebních mistrů můžeme vždy očekávat něco, co obkročí jejich (zdánlivě neměnný) věhlas. Bez jakýchkoli příčesků či ex-post zásahů do spontánní realizace.

 

Evan Parker / Mark Nauseef / Toma Gouband: As the Wind

Psi records (https://www.emanemdisc.com/psi15.html)


Ostravská punková smršť s Horstem Fuchsem, Spinozou a klauny

Osmé bienále New Opera Days Ostrava neboli Dny nové opery Ostrava v pěti večerech přineslo celkem sedm oper – šest premiér světových a jednu evropskou.

Kardiostimulátor 268

Libanonské taneční iluze, ambientní bubnovačka a skryté signály.

Zkouška sirén – Smetiprach

O řekách, komunitách, paměti a písni

Kardiostimulátor 267

Hudba nová průmyslová, přátelské klavírní dialogy a pobyt u jezírka

Hermovo ucho – Many Many Women a Fin de Partie

Dva příklady, jak překládat marná slova do hlubokomyslné hudby.

Jen musíš cítit, že to jde z tebe

Inovativní formy umění v kulisách Jáchymova a v rukou mladých lidí.

Komponování jako darwinovský proces

Jak lze v současnosti provokovat podle Elliotta Sharpa.

Škatulka ambientu je pro mě docela úzká

Rozhovor s Ladislavem Buchtou aka Ladbuchem.

Free Forms of Arts na Ponavě

Zelené žáby, udu i kontrapunkt hostí kavárny.

Zkouška sirén – Zvuky rajského kovu

Otec Dionysios Tabakis chválí Boha s elektrickou kytarou a umělou inteligencí.