Pelmel hudebních vlivů tryskajících z rozličných směrů se kulminuje ve Fire! Orchestra. V tomto soudobém big bandu získávají hudební vzplanutí různých žánrů svou strukturu a formují se do košatých kompozic, ve kterých se tóny přelévají ve skřeky a zpět. Aktivita je v hudbě téměř hmatatelná, jednotlivé zvukové vrstvy se neustále pohybují a kříží, všeho je ale přesně tak akorát.
O zvukové plastičnosti vypovídá již bohaté obsazení Fire! Orchestra, saxofony, trubky, trombony, tuba, lesní roh, kytary, klávesy, elektronika, bící, zpěv… Velkou šíři instrumentáře ještě umocňují hráčské kvality jenotlivých muzikantů a jejich multižánrový záběr. V tvorbě Fire! Orchestra tak slyšíme jazz, rock, volnou improvizaci, připravené riffy, punk, free jazz, kraut rock, elektroakustickou hudbu a další příbuzné hudební vlivy a prvky. Kdybychom ale byli nuceni si vybrat a škatulkovat, řekli bychom asi, že Fire! Orchestra je free jazzrockové uskupení. Navádí nás k tomu nejen obsazení, ale i rozsáhlé volně improvizační pasáže či chytlavé riffy. Nicméně samotní Fire! Orchestra se filištínsky označují jako “swedish jazz, improv and avant rock”.
V srdci big bandu stojí samozřejmě proslulá švédská formace Fire!, saxofonista Mats Gustafsson, basista Johan Berthling a bubeník Andreas Werliin. Toto trio na sebe nabalilo další hudebníky ze Švédska, Norska, Dánska a Francie, kteří se pohybují v oblasti free jazzu, noisu, improvizace, rocku…, a dali tak vzniknout více jak dvacetičlennému orchestru. První koncert odehrál ve Stockholmu v lednu 2012 a neprodleně po něm následovala skandinávská turné. Jejich debutové album Exit! vyšlo v lednu následujícího roku a hned o rok později vydali opět u Rune Grammofon svou druhou desku s reverzním názvem Enter. Hvězda Fire! Orchestra tedy vyšla relativně rychle a na obloze se stále drží i se svým novým počinem Ritual, jenž vyšel letos.
Když uvažuji nad sumarizací tvorby Fire! Orchestra, myslím, že je možné popsat ji ve dvou základních polohách. První ze způsobu komponování staví na zvukové pospolitosti a ukázněném melodickém rozvoji. Skladby tak získávají příjemný písňový charakter a jsou sluchově přehledné. Ve druhém typu tvorby pracují hudebníci s určitou multimelodičností, kdy jsou na sebe jednotlivé “tónové narativy” vrstvené, až z nich vzniká organický zvukový chumáč. Ten jako by v sobě soustřeďoval energii vznikající při tření zvukových vrstev a následnými výboji budoval expresivní momenty.
Nové album Ritual čítá na první pohled pouhých pět bezejmenných tracků označených Part 1-5. Jedná se však o rozsáhlé kusy a celková délka je tak přesně akorát, aby chtěl člověk víc, ale nebyl přehlcen zapálenou urpustností big bandu. Jez do polosyta, pij do polopita – vytanulo na mysli po opětovném poslechu celé desky, která je ve výše popsaných polohách (freejazzové expresivity a písňového charakteru) naprosto vyvážená.
V každé z pěti částí procházíme rozličnou hudební atmosférou. Členění probíhá skrze důraz kladený na různé hráčské techniky a kompoziční postupy. Proměnlivost či vývoj rituálu je možné slyšet například již v samotných introdukcích každého z pěti partů. Objevují se zde striktně rytmické tutti polohy, v nichž zaznívá big band v plné palbě, sólová volná improvizace saxofonu či bicích, lehce noisová elektronika nebo jemný jazzový rozjezd písňové formy.
Například Part 1 otevírá album ostrou rytmickou pulzací, zabaví vašeho matematického ducha, když se snažíte dopočítat rytmus, a jen co se začnete chytat, přidá se kontrastní zpěv Mariam Wallentin a Sofie Jernberg. Jejich deklamace v úvodu připomíná chorální přednes. Zpěv se v těchto momentech pohybuje převážně na jednom tónu a protahované hlásky jdou proti srsti ostrých rytmických pulzací v pozadí. Ty ustupují zpěvu pouze v dynamice a svéhlavě si drží svůj drive. Postupně se vokální linka rozpadá, přechází do expresivní roviny připomínající schönbergovský sprechgesang, až se nakonec dostává do tribálního křiku. Orchestrální podehrávky a vyhrávky, sóla i rytmika, vše drží pohromadě jak má.
V celku je celý Ritual příkladem dobře stavěných, chytlavých riffů, výborné hráčské techniky, souhry, hudební expresivity a dalších kvalit. Frenetická kompozice Part 1 funguje jako energická vstupenka do avantgardního free jazzového rituálu, který je po tom všem uzavřen poetickou jazzovou meditací. Jde o zdařilou kombinaci avantgardy, experimentální hudby, free jazzu, funku, jazzu a rocku a ve zvukové mnohovrstevnatosti je stále co objevovat. Fire! Orchestra považuji za průkopnický projekt současné bigbandové tvorby.
Fire! Orchestra: Ritual
Rune Grammofon (https://www.runegrammofon.com)