- Inzerce -

Jean-Claude Risset 1938-2016

Je to podivný rok, ten letošní; umírají v něm pionýři elektronické hudby. 21. listopadu odešel z našeho světa ve věku 78 let francouzský průkopník computerové hudby Jean-Claude Risset. Nositel celé řady medailí za přínos hudbě a Dartmouth Prize (1970), vítěz soutěží Bourges Digital Music (1980), Ars Electronica v Rakousku (1987) a Musica Nova v Praze (1995). Byl také autorem úvodního Katalogu počítačových syntetických zvuků (1969). V polovině devadesátých let mu byl udělen čestný doktorát hudby na Edinburské univerzitě.

Jean-Claude Risset se narodil 18. března 1938. Studoval kompozici a hru na klavír (André Jolivet), také matematiku a fyziku (1957-61). V letech 1967-69 pracoval v New Jersey´s Bell Labs společně s Maxem Matthewsem, kde experimentovali se syntetickým zvukem a psychoakustikou. Zde se setkal s dalšími velikány experimentální hudby – F.Richardem Moorem, Johnem Piercem, Jamesem Tenneyem, Vladimírem Ussachevskym a Edgarem Varésem. V následujících čtyřech letech působil v Centre National de la Recherche Scientifique v Marseille, mezi roky 1975-79 byl předsedou computerového oddělení IRCAM (t.j.Výzkumného a koordinačního ústavu pro akustiku a hudbu), založeného v roce 1974 Pierrem Boulezem. Rozšířil Sheperdovu stupnici o tzv. Sheperd-Risset glissando; jde o typ sluchové iluze. Když je zvuk skládající se navrstvených sinusových vln oddělených oktávami přehráván, posluchač slyší jeho neustálé stoupání a klesání, v tomto případě dokonce i s proměnlivým tempem a rytmem.

Byl nejen tvůrcem computerové a elektroakustické hudby, ale též skladatelem orchestrálních, komorních, vokálních a klavírních děl. Ale proslavil se především na poli syntetických tónů. Vyšlo mu také několik reprezentativních alb: Mutations (1978), Sud/Dialogues/Inharmonique/Mutations (2nd version) (1987), Songes/Passages/Computer Suite From Little Boy/Sud (2nd version) (1988), Invisible (1996) a kompilace Music From Computer (2014). Časopis Wire toto album zařadil mezi desítku nejlepších alb roku.


Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.

Vzpomínka na Jaroslava Paláta

Před třiceti lety zemřel Jaroslav Palát, zakladatelská osobnost české industriální hudby. Připomínáme jej rozšířením textu, který pro nás před dvanácti lety napsal jeho hudební souputník.

V rukou i v hlavě

Dva mimořádné klavírní recitály koncertní řady Lichtzwang: dámský i pánský.

Nevyzkoumatelné

„Umění jako výzkum“ žádné není. A „výzkum umění“ neexistuje.

Přehled soudobé hudby na Pražském jaru

Jarní sklizeň premiér v rámci festivalu oslavujícího osmdesát let existence.