- Inzerce -

Judy Dunaway a Billy Roisz: balóny, noise, video

Judy Dunaway používá jako zdroj zvuku nafukovací balóny. Billy Roisz pracuje s elektronikou a videem, zvukový a obrazový materiál se dotýkají v paralelních proudech. Obě performerky se potkají na jednom koncertě v brněnském multižánrovém prostoru Praha v pátek 11. listopadu.

V tvorbě Judy Dunaway se stýká volná improvizace a vliv hnutí Fluxus. Balóny, na které hraje, vytvářejí poněkud bizarní vizuální složku jejích vystoupení. Pokud ale zůstane jen zvukový vjem, začnou se dít netušené věci. Amplifikované balóny obsáhnou škálu deformovaných zvuků, které se pohybují někde mezi přiškrcenou kytarou a znásilňovaným šalmajem. A rozsah se pohybuje od vysokého ječáku až po barytonové bzučení a temný hukot.

Judy Dunaway studovala u Darii Semegen, Christy Erickson a Alvina Luciera, spolupracovali s ní Yasunao Tone, FLUX Quartet, Roscoe Mitchell, Jennifer Walshe a další. Její koncerty a instalace prošly festivaly, kluby a galeriemi v Americe i Evropě – jsou mezi nimi Bang on a Can Festival (NY), EGuelph Jazz Festival (CAN), Podewil (Berlín), Seltsame Musik Festival (Krems, Austria), STEIM (Amsterdam)…

Judy Dunaway: Hommage à Kenneth Noland: 

Billy Roisz je především filmařka, ale zabývá se také interferencemi mezi obrazovými a zvukovými vjemy. Její audiovizuální performance uzavírají posluchače do světa zvuku a obrazu spojených do jednoho proudu, komplikovaného a propleteného z širokého spektra elektromagnetického vlnění. Spolupracuje s noisery i klasickými hudebníky, je kurátorkou festivalu Reheat v Nickelsdorfu.

Billy Roisz & dieb13:

Událost na FB: https://www.facebook.com/events/1698113303848767/


Zkouška sirén – Kam pro písně?

Staré a nové cesty ke zlidovění.

Zvuk a čas bez významových nánosů

Přitáhnout umělce formátu Klause Langa doprostřed Žižkova se nedaří zas tak často. Miroslavu Beinhauerovi a Atriu Žižkov se to povedlo a využili tuto příležitost naplno.

Most mezi dvěma světy

Žádná vanilka a žádná komfortní zóna v hudbě Hümy Utku.

Hermovo ucho – Art of Duo

Konfrontace jako modus operandi, naslouchání kozíma očima a další zprávy z Tokia.

Ensemble Terrible deset let na scéně

O studentském tělese, které je zároveň intermediální platformou.

Michal Kořán: Endemitní modrá ještěrka

Od xeroxu a propisotu k bandcampové knihovně. Rozhovor se stočí i k přednostem sluchátek a důležitosti vypalování alespoň malého počtu CD-R.

Zkouška sirén – hudba z rukavičky

Technologické ambivalence Laetitie Sonami

Slzy jsou v pořádku…

S Ondřejem Skovajsou o romských písních a projektu Giľora.

Operní pocta „odlišné“ prominentce

V díle o tíživém osudu Rosemary Kennedyové otevírají tvůrkyně důležitá témata, které akcentují zvukově atraktivní hudební složkou.

Ostravské objevování hudby dneška i nových prostorů

Třinácté bienále, dvacet let Bandy, nejdelší koncert „pouhých“ 480 minut, urbex i minimaraton.