- Inzerce -

Kangding Ray: Ultrachroma

Na svém novém albu představuje Kangding Ray výsledky svého dalšího hledačství na poli elektronické hudební tvorby.

V Paříži narozený a v Berlíně dlouhodobě usazený tvůrce David Letellier se v rámci svého sólového projektu Kangding Ray již před více než deseti lety po ambientnějším období etabloval především na poli experimentálního techna. Lze říci, že své strukturně i témbrově precizní beaty, jež můžeme slyšet na deskách publikovaných především na značce Raster-Noton, dovedl v podstatě až k dokonalosti, což je stav, z něhož musí pravý umělec vyrazit zase dále, vstříc dalším otázkám a nejistotám. S novou fází Letellierova hledačství již ale nepřicházejí tak snadné a čitelné žánrové škatulky, jako tomu bylo dříve. Z klubového soundu vyrazil Kangding Ray za větší abstrakcí ale i melodičností, i tuto cestu opět poctivě dokumentuje na nahrávkách, v posledních letech publikovaných především na jeho vlastním labelu nazvaném ara (about recording artists), jenž stojí také za prozkoumání.

Deset digitálních kompozic desky Ultrachroma přináší téměř vždy pozoruhodně pestrou aranž syntezátorových barev zaznívajících v repetitivních polyfonních strukturách od táhlých melodických témat až po rychlé arpeggiatory, pozoruhodným jevem je mimochodem často velmi minimální nebo úplně chybějící basová linka. Dialogy zde vedou zvuky futuristické se zvuky pohrávajícími si s posluchačovou kulturní pamětí (který starý hit, seriál, film?). Až na pár výjimek je toto dění podpořeno též filigránsky propracovanými beaty které umí pohladit, pobavit, i se zvrhnout v působivý nátlak. Not v sekvencerech a modulací na zvucích je tolik, že by se jednotlivé hlasy protáčející se v kontrapunktu průběhů i rytmů mohly poslouchat klidně ještě mnohem déle a stále by bavily, Kangding Ray má toho tentokrát ale na srdci tolik, že se kompozice příliš neprotahují, hudební formy jsou členitější a kratší (většinou kolem pěti minut), zkrátka se stále něco děje či proměňuje.

Skladby Late Coral Glow či Sake Aqua nám ukazují, že i v tomto chladném digitálním světě lze potkat procítěnou baladu, i když s jistou romantičností tu koketuje většina tracků, je to ostatně dlouhodobá součást mistrova autorského rukopisu. Přívlastek „epický“ je dnes často v hovorovém jazyce používán příliš často a špatně, zde lze ale každou kompozici opravdu vnímat i jako hudebně vylíčený příběh. Vřele doporučuji si to vyzkoušet na vlastní uši, je to možné i z výpravného dvojvinylu.

Kangding Ray: Ultrachroma
ara (https://ara-aboutrecordingartists.bandcamp.com)


Přehled soudobé hudby na Pražském jaru

Jarní sklizeň premiér v rámci festivalu oslavujícího osmdesát let existence.

Zkouška sirén: Sono-fenomenologie

Martin Nitsche a filozofie skrze sluchátka

Výlet do Vaxjö

O Nattramnovi, mýtotvornosti a prasečích nožkách.

David Thomas 1953–2025

Hovnajs. Odešel frontman Pere Ubu, zlý dědek amerického rocku.

Nejde jen o talent, ale hlavně o podmínky

S Barborou Vackovou Gillies o ženách skladatelkách.

Zkouška sirén – experimenty na ajmarský způsob

Cergio Prudencio a jeho divoký postkolonialismus

laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.