Diskety nejsou v rámci audioteroristických do it yourself distribucí již dávno ničím novým. Každopádně mají celkem nesmiřitelnou kapacitu 1,4 MB, takže se nejspíš při nabytí takového kulturního produktu budete domnívat, že se vás čeká přinejlepším „jednohubka“, případně jakási revolta či dokonce hipsterský zápas o to, kdo využije originálnější formát. Čím je však zajímavý disketový počin českých epileptických powerviolence/hardcoristů Klutz, zabalený do sáčku na svačinu a nesoucí na první pohled alegorický název „Panda“?
Projedete-li si známý server pro sdílení a prodej nahrávek Discogs, napočítáte se v případě disketových nahrávek do několika set. Audioteroristická akce v nich má na první pohled podstatné zastoupení, jako neznámější jméno se mi v tomto ohledu jeví japonští Sete Star Sept. Na internetu se však dočtete i o disketovém albu „Trunkeret & Ikonisk“ minimalistikého elektra Batch Totem, kdy se do disketového formátu 1,4 MB vtěsnalo 74 minut „hudby“. Jak zní tento počin, se mi dohledat nepodařilo. Zároveň to však zvýšilo mou zvědavost, jak si co do stopáže povede Panda.
Ze svačinového papírového sáčku, z něhož poněkud machisticky vyhlíží medvídek panda ručně malovaný hnědou barvou, se vysype tříapůlka potištěná koláží s motivem desky a zároveň i logem kapely, jež tvoří lemované zrcadlové tváře bývalého premiéra Jiřího Paroubka. Ovšem slabiky ze slova „panda“ jsou v této koláži rozděleny motivem připomínajícím svastiku. K vysvětlení Klutz přikládají krátký komix a povídání, nejspíš pro vyjasnění pak také nálepku Anarchistické federace a kampaně Good Night White Pride.
Protože chvíli trvalo, než počítač přijal disketovou mechaniku, vrhl jsem se nejdříve na text. Již na základě prvního obrázku komixu, na němž se Panda vyjadřuje o „svaté holé válce“, mi došlo, že se za ním ve skutečnosti skrývá známý kickboxer Tito44. Celý odkaz sice poněkud problematizuje kohout v Pandově náručí myslící na anatomii useknutého penisu, ovšem přiložený protirasistický esej již vyjasňuje vše. Jak tvrdí Klutz, rasisté bohužel nejsou jen problém nějakých skinů ve vesnické čtyřce, ale také často našich vlastních rodičů a souputníků na hardcore scéně. A „apatie je nejkratší cesta do sraček“.
A teď už k samotnému hudebnímu vyjádření – disketa obsahuje sedm verzí písně Panda, kterou kapela v minulosti umístila na album Ku Klutz Klan. Zde zabírá epických 8 vteřin, ostatní verze skladby ovšem obvykle trvají kratší dobu, například její živé provedení z Goerlitz má pouze dvouvteřinovou stopáž. Zdá se tedy, že chce kapela ukázat, jak barevně dokáže znít a že antimuzikální sekce hardcore-punku má stále co říci. Kvalita MP3 se u jednotlivých skladeb liší, nikdy však nepřekročí 242 kb. Před poslechem jsem se tedy těšil, že možná uslyším ten starý klasický a dnes již pomalu zapomenutý zvuk popelnice plné kamení řítící se ze schodů, jakým disponovali například raní kanadští Deche-charge.
Ovšem u epileptického powerviolence hardcoru víceméně zůstane. Nejprogresivněji a nejslušněji zní skladba v poděbradském provedení, nejhrubší a nejpunkovější podobu nabírá Panda ze Štoků u Jihlavy. Samotná nahrávka z původní desky ovšem zní docela poťouchle a provokativně, alespoň tedy s ohledem na to, že kapela nebere svou činnost jako totální recesi. Pokud nahrávku posloucháte ze sluchátek, tak vás možná potěší kolísavý zvuk jednotlivých tracků. Jinak je Panda jako celek zajímavý spíše z hlediska konceptu, jenž do sebe zahrnuje výtvarné umění na základě do it yourself estetiky, esej, komix, antiautoritářské promo a konečně i hluk, který díky nenáročné stopáži nejspíš snesou i slabší povahy. Proto kdo ještě máte starou disketovou mechaniku, rozhodně nevyhazovat!
Klutz: Panda (Floppy Disk)
(https://www.obsedante.blogspot.cz/2015/09/obs23-klutz-panda-floppy-disk.html)