Jeden z plodů srpnové úrody Signálů z Arkaimu tvoří album s poněkud záhadným názvem: Bez návodu k použití. Pod libozvučným jménem Ograja tvoří strakonický hudebník Vítězslav Švec. Ograja je vesnice na jihu Slovinska, nacházející se v částečně německy mluvící občině Kolčava. Název je to jistě vhodně zvolený, neboť se na albu mísí vlivy akustické hudby a odvážnějšího elektronického experimentování, stejně jako se na hranicích Balkánu bouřlivě mísí dědictví mnoha různých národů a etnik.
Co si představit pod spojením Strakonic, flétny a elektronických krabiček a efektů? Výsledkem není postmoderní zpodobnění strakonického dudáka, ani žádné jiné klišé, jakkoli jistě nejsou Strakonice Mekkou experimentální hudby. Zajíkavá psychedelie první skladby představuje koncept, jehož se pevně drží i zbytek alba. Výsledek tvoří nevtíravé a meditativní plochy, tu a tam bližší klidnému ambientu, jindy se měnící v bouřlivější hlučení. Skladba alba je zvolena vhodně, střídavě se za sebou skládají hlučnější a tišší pásma, převažujícím pojítkem je zvuk flétny.
Přitažlivé skladby přesahují skromné sebehodnocení autora: “Příliš líný, na to, aby se naučil hrát, příliš fascinovaný na to, aby hrát přestal.” Při soustředěném poslechu album dosahuje suverénní polohy, někdy je pointa ukryta v rytmicko-melodických variacích a při poslechu je třeba zvolit větší hlasitost. Spíše opatrné – pozor, nerovná se nudné! – a rozvážné vrstvení zvuků rámují kovové zvuky perkusí a syntetické zvuky bicích automatů. Panova flétna velmi překvapivě nezní jako klišé – otřepané pseudoindiánské vyhrávky se nekonají, občas poklidné tóny flétny doprovází elektronická bouře, jindy se objeví nabroušený kopák jako ve skladbě Lepsi_uz_to_nebude. Snad bych si jenom dovolil nesouhlasit s názvem skladby. Myslím, alespoň co se týče produkce Ograji, že to ještě přeci jen lepší bude, neboť autorova tvorba nabízí množství potenciálu, který se na albu Bez návodu k použití otevřel jen částečně. Při poslechu alba jsem se těšil na intenzivnější vrstvení zvuků nebo odvážnější průzkumné cesty a la noise.
Velmi příjemným překvapením pak bylo nalezení několika dalších alb, zveřejněných pomocí portálu bandcamp. Krásné jsou také symetrické obaly alb, které ukazují, že autora políbily nejen hudební múzy. Nejnovější album “Vlezu si do škvíry” dobře splňuje níže vznesené požadavky po přídavku.
V pěti skladbách rozvíjí strakonický experimentátor své noiseové ambice. První skladba přináší přes osmnáct minut neklidných zvuků zacykleného xylofonu, které doplňuje divoké proudění elektronických ruchů. Přes odvážné experimenty ze skladeb nikdy nezmizí smysl pro rytmus a dynamiku – všestranný materiál nenudí, spíše navnadí po další dávce. Bohužel se mi nepodařilo zjistit, zda autor se svým projektem také vystupuje na koncertech – živé provedení by v tomto případě mohlo být velice přitažlivé.
Ograja: Bez návodu k použití
Signals from Arkaim (https://signalsfromarkaim.blogspot.cz)
Ograja: Vlezu si do škvíry
(https://hummahumma.bandcamp.com/album/vlezu-si-do-kv-ry)