- Inzerce -

Partitura a provedení – Orchestr BERG: 20×3

Dvacet let, dvacet skladatelů, dvacet partitur. Orchestr BERG je tu už dvacátou sezónu a rozhodl se připomenout každý její rok jednou tříminutovou skladbou.

Oslava s hromadným provedením se měla konat před dvěma dny v Centru současného umění DOX, což v rámci přitvrzeného lockdownu nebylo možné zrealizovat. Všechny skladby jsou ale natočené, jako vždy dirigoval zakladatel orchestru Peter Vrábel, nahrávky uvedla ve vysílání Českého rozhlasu ředitelka BERGu Eva Kesslová. Díky oběma za všechnu práci a spoustu hudby, která by tu bez nich nebyla. K tomu místo přáníčka pexeso a pár krátkých poznámek ke každé z dvaceti hudebních gratulací.

 

Jan Ryant Dřízal: Marche nuptiale

Hudba evokuje atmosférou začátek Mahlerovy Symfonie č. 1, skladbě dominují táhlé souzvuky smyčců a krátké vpády dřevěných dechů. Nepřetržitý běh marimby a žestě dodávají pohyb a dokreslují barvu. Všechno rozřeší třítaktová kóda – alespoň těm, kdo si nepřečetli název skladby. Líbezné harmonie jsou vybrané z Mendelssohnova Svatebního pochodu, jehož citát vše uzavře. Skladba by se klidně dala hrát i bez tohoto řešení.

František Chaloupka: Reflexio 2020

Skladba postavená na jednoduchém harmonickém modelu, zvuku melodických perkusí a flažoletů smyčců. Křehký zvuk začátku pomalu houstne, ozývají se vzdálené náznaky rockové agresivity ve zvuku, která jako by se prodírala hustou a změkčující mlhou. Souhra se v průběhu skladby cíleně rozpadá a zase schází dohromady, dokud vše nezmizí.

Matouš Hejl: BERG20

Dlouhá sestupná sekvence syntezátoru začíná souzvukem G–B–D–E – pokud se třetí tón nahradí solmizační slabikou „re“, vznikne přesmyčka jména BERG. Sice poněkud kostrbatá, ale přece jen nějaká – Matouš Hej nebyl jediný, koho to napadlo. Vkrádají se odchylky od temperovaného ladění, dechy znějí v proměnlivém dronu, zdánlivě klidnou skladbu prostupuje zneklidňující pocit neukotvenosti.

 

Slavomír Hořínka: A Few Minutes with BERG

Skladba pro libovolný počet nástrojů, navíc s volnou dobou trvání se může jevit i jako vrchol pragmatismu – kdokoliv ji může zařadit na jakékoliv místo v programu. Každá z osmi krátkých osnov obsahuje jednu notu a pomlku s korunami. BERG se navzdory svobodnému konceptu disciplinovaně drží tříminutové stopáže, ve skladbě jsou opět použity tóny z názvu orchestru.

Martin Hybler: To Prasklo To

Koncertíček pro sólo osminové housle a smíšený sbor označený jako da-da dárek je grafická partitura obsahující také režijní pokyny pro pohyb účinkujících. Hybler svým hudebním komiksem komentuje první rok existence orchestru. Obrázek BERGáčka v páté části skladby navíc může za to, že dvacet narozeninových skladeb získalo i formu pexesa – tato Partitura a provedení je poskládaná z jeho kartiček.

Marek Keprt: 2019

Hned na začátku zapřel Marek Keprt sám sebe a neopatřil svou skladbu k narozeninám BERGu žádným z poetických názvů, které jsou pro jeho kompozice obvyklé. Jinak ale zůstal věrný svému stylu, pro který hraje zásadní roli jemná proměnlivost zvukových barev, lidský dech a přeznívající klavír. Vzniká jakýsi trvalý prostor z prolínajících se hudebních modulů, které se synchronizují v označených bodech.

 

Martin Klusák: In B

K úvodnímu B se ještě v prvním taktu přidají další potřebné tóny, aby vytvořily jméno orchestru. Přímočarý pohyb v souzvuku způsobují flétna, hoboj a klarinet, charakter fanfáry narušují glissanda smyčců. Jejich zvlněné harmonie přebírají iniciativu a vedou skladbu k závěrečnému B, z nějž na začátku vyrostla.

Jiří Lukeš: ~2009~

Skladba věnovaná roku 2009 propojuje komorní orchestr se samplerem a přednatočenou zvukovou stopou. Sampler prochází orchestrálním zvukem jako zřetelně odlišitelná vrstva, která se prolíná s akustickými nástroji – oba dva zdroje se do sebe zaplétají a zároveň se dají vždy odlišit. V úplném závěru umlknou a zůstává pouze předem natočený zvuk jako stručné shrnutí překotných událostí, které mu předcházely.

Luboš Mrkvička: For Large Ensemble, Part E

Další pokračování své kontinuální kompozice pro velký ansámbl složil Luboš Mrkvička a věnoval tak BERGu nejkratší z pěti dosud existujících částí. Nervní proplétání melodických figur se chvílemi zastavuje v krátkých, klidnějších momentech. Mrkvička sám své skladby neopatřuje názvy ani nevysvětluje, takže by se v jeho Part E nic jiného než hudba nemělo hledat – ani krátké a vícenásobně vlny narozeninového veselí.

 

Michal Nejtek: 2004

Narozdíl od různě tvarovaného souzvuku B–E–R–G volí Michal Nejtek na začátku svého daru záhadné B–E–A. Zkrácená podoba jména Beatrice vede skrze glissando druhých houslí k pokračování skladby ve vláčném, zvlněném pohybu. Do něj se zasekávají ostatní nástroje včetně klavíru a elektrické kytary. Asi ve dvou třetinách se skladba promění do zahuštěného sledu akordů, jen těsně před závěrem se ozve další glissando jako ozvěna začátku.

Jacek Sotomski: 2006 (in memory of Keith Flint)

Skladba je věnovaná jednak BERGu, a zároveň památce zpěváka a tanečníka kapely Prodigy. Kromě komorního orchestru je potřeba také elektrická kytara a Ableton – jeho elektronické zvuky se ozvou po osamělém úvodu flétny. Hudba se pohybuje v minimalistických figurách roztrhaných pomocí breakbeatů, dechaři mají přidávat ke hře i zpěv. Prokomponované hudba a beaty zde žijí v oboustranně výhodné symbióze.

Tomáš Pálka: Trans-BERG-2015

Citátem z Janova evengelia o bytostech narozených z Ducha uvádí partituru své skladby Tomáš Pálka. Napsal ji pro čtyři smyčcové nástroje, čtyři dechové nástroje a tibetské mísy – ty začínají pohyblivými stoupajícími figurami, k nimž se přidávají statické souzvuky ostatních nástrojů. Pohyb se později transformuje do smyčců, mísy se zklidňují v souzvucích, dechaři přecházejí do stylizovaného šepotu, ten zase iniciuje šustění smyčců po lehce zatlumené struně.

 

Roman Pallas: D

Na krátké ploše vystavěl Pallas v podstatě klasickou třídílnou skladbu. Na jejím začátku je postupně vznikající souzvuk dechů a smyčců znejisťovaný glissandy, do nějž vnáší klavír jednohlasý, svižný pohyb. Nad dramatickými akordy střední části se ozývají výkřiky flétny, hoboje a klarinetu. Ten potom ve třetí části drží melodii nad průsvitnými souzvuky flažoletů kombinovanými s akordy a glissandy klavíru.

Michaela Pálka Plachká: Trans-BERG-2010

Transfigurace BERGu pro rok 2010 si bere na pomoc místo tibetských mis šamanský buben. Ten se ale ozve až v polovině skladby, kde vpadne do střídajících se souzvuků smyčců a dřev. Jeho hra nabývá na intenzitě a ostatní nástroje pozvolna ustupují jeho naléhavému, rytmicky monotónnímu bušení. Všechno nadbytečné je z hudby vymeteno pryč.

Miroslav Pudlák: 2014

Krásné smyčce a zvuk klavíru vzbuzují místy až kavárenský pocit, skladba jako by se rozhlížela kolem sebe a rozhodovala se, co dál. V paralelních bězích se s klavírem spojí marimba. Pozornost na sebe začnou strhávat stoupající běhy přecházející mezi různými nástroji, počáteční líbeznost je pryč. Hudba postupně utichá a sestupuje níž až k úplnému konci.

 

Jakub Rataj: Inhale I

Mozaiku krátkých patternů vyžadujících přesnou interpretaci bez stereotypního „klenutí frází“ vytvořil BERGu skladatel Jakub Rataj. Název kompozice odkazuje k dechu, fyziologické procesy jsou pro autora typickým zdrojem inspirace. Dýchání v průběhu času nabírá na intenzitě, tep velkého bubnu je stále rychlejší a pokouší se dosáhnout pravidelného rytmu. Tahle kompozice v sobě má srdíčko.

Miroslav Tóth: The Last Black Angels Song

Navzdory názvu se jedná o první část rozsáhlého cyklu Black Angels Song, kterou Miroslav Tóth přepsal z kvartetní verze pro trubku, trombon, lesní roh, klavír, banjo a kontrabas. Z hudby vyzařuje smutek, do kterého občas zasvítí naděje durového akordu. Celý cyklus má těsně před světovou premiérou, na vydání vinylu je možné přispět na StartLabu.

Jan Trojan: just a little note to the year 2017

Malou poznámkou k roku 2017 jako by Jan Trojan zkoušel možnosti sluchového aparátu, při rozlišování souzvuků, dechu a bílého šumu. Vzniká tím jakýsi ambient, do kterého může zničehonic vpadnout krátký hudební úryvek s rysy blíže neurčeného folkloru. Přes stručnou melodii se závěr skladby vrátí k „ambientní mlze“ začátku.

 

Jana Vöröšová: 2012

Proplétáním a souzněním alikvotních tónů v dlouhých prodlevách charakterizovala rok 2012 skladatelka Jana Vöröšová. Její skladba se nijak výrazně nemění v pohybu, ale střídavé zahušťování a rozvolňování zvuku jí nedovolí ustrnout. Velkou část zvukového kouzla na sebe berou zvony a krotály.

Petr Wajsar: Kočičí haiku

Mňoukavá glissanda uvádějí Wajsarovu skladbu, do které se vešla předehra a tři krátce, ale trefně vykreslené nálady na básně Jacka Kerouaca. Koťátko mňouká, pán vzdychá, kočka přede k Měsíci a medituje. Třetí z ručně psaných partitur BERGovského cyklu 20 × 3 je podepsaná kočičí tlapkou 11. října 2020.

Berxeso

Nápad vytvořit pexeso z dvaceti partitur, které si Orchestr BERG objednal k narozeninám, inicioval BERGáček – Večerníček z Hyblerovy grafické dada partitury, jak již bylo zmíněno výše. Všem skladatelům patří dík za poskytnutí partitur k blbině, u které se její hráči vyvztekají stejně kvalitně jako línější členové symfonických orchestrů při hraní hudby žijících autorů. Petru Wajsarovi zvláštní díky za úpravu názvu. Berxeso je nyní v tiskárně, na vašich stolech se bude moci objevit již brzy.

 

Projekt 20 × 3 online

Videozáznamy jednotlivých skladeb i minirozhovory s autory jsou k dispozici na YouTube kanálu Orchestru BERG:

Všech dvacet skladeb projektu připravila Eva Kesslová pro Český rozhlas Vltava do dvou dílů pořadu Futurissimo: