Orchestr Berg zařadil českou premiéru skladby Clary Iannotty do cyklu „Slyšet dvakrát“, dvě provedení následující bezprostředně po sobě se odehrála za účasti autorky.
Proměnlivá rychlost skluzů je vyznačená, rukavice budou nezbytné. To je jen část instrukcí z úvodu partitury klavírního koncertu Presto e lento od Martina Smolky.
Duch plynoucího času i zničujícího působení povětrnosti v sobě ukrývá série skladeb natočených na poničený klavír. Součástí projektu Pieces for Broken Piano jsou také Zlámané škály od Milana Guštara. Celé album, které natočil klavírista Miroslav Beinhauer, vyjde letos u labelu Sub Rosa.
Na hladině Vltavy se zrcadlí paprsky slunce, které k večeru mizí. Pozoruje je český fotograf, malíř, mystik a komunista František Drtikol, jenž se chodívá ztišit na nábřeží.
„Stůjte, hleďte a slyšte,“ pobízí výstava Pět nejistých situací návštěvníky kaple Domu U Kamenného zvonu. Jitka Hlaváčková a Ian Mikyska kurátorsky stáli u zrodu pěti audiovizuálních zastavení, která připomínají malou pouť.
Láska se miluje špásom, všecko si vezme, a lidé se o ni pořád stejně derú. Milostné radosti a lamentace bez romantických příkras, zato však přímo od srdce stály u zrodu kompozice Písně lidové.
Přes kombinace harmonických řad, mikrointervalů a různých typů ladění lze někdy dospět k jednoduché lidové písničce. Zvláště když stála i na počátku cesty.
Zneužívání v dětství, dávná traumata a odvaha jít s nimi na veřejnost – to všechno jsou žhavá témata současnosti. S kůží na trh šel tentokrát skladatel Slavomír Hořínka a s ním všichni ostatní, kdo se podíleli na vzniku a inscenaci opery Tak tiše až.
Pořád to stejné na povrchu, uvnitř jedna změna za druhou.
Co ještě je, a co už zase není opera? Na otázku za deset zlatých bludišťáků neodpověděl ani šestý ročník festivalu New Opera Days Ostrava, který pokládá zkoumání hranic žánru za jeden z důvodů své existence.