Program středoevropských labelů se překrývá, nikdo se nechce spokojit pouze s domácí hudební produkcí, všichni hledají, kteří muzikanti jim zvětší renomé. A tak i slovenská Hevhetia péčí vydavatele Jána Sudziny sáhla (nikoli poprvé) po hudebnících polských, konkrétně po klavíristovi a skladateli Pawlu Kaczmarczykovi, který má už ve své vlasti solidní pozici. Album Something Personal, které se svým Audiofeeling Triem, tedy s kontrabasistou Maciejem Adamczakem a bubeníkem Dawidem Fortunou v alvernijském studiu v červnu 2014 nahrál, odpovídá plně zvolenému názvu: ať jde o jakékoli téma z oněch sedmi, které tu prezentuje, každé je pojato skutečně osobně. Nechci tvrdit, že to pochopíme na první poslech. Napřed se mohou Kaczmarczykovy skladby ostřílenému posluchači jazzu zazdát obvyklé. Je však třeba se do nich ponořit obdobně, jak je podávají sami členové tria: skutečně s feelingem, se zaujetím pro proměnlivost jednotlivých „příběhů“, s pozornou komorností, občas křtěnou improvizačním popředím (nejde tudíž o někdy obvyklou komprovizační upozaděnost improvizování) nebo vyvěrajícím zavýbušněním.
Hned více než jedenáctiminutový Mr. Blacksmith je perlivo-dunivě rozehrán s rozvahou basy, díky měnlivosti nepropadne zdánlivě rytmickému stereotypu, naopak pianista ho vede z průkazné průraznosti do privatissimového ztišení, čemuž se kolegové přizpůsobují. Výsledkem je hladivě burcující nebo záhlubně mátoživá hudba, do jejíhož proudu bicí vždy udeří nebo zavirblují v pravý čas.
Garanu charakterizuje jemná urgentnost, senzitivní zamyšlenost až bádavost a spočívavá pohodovost (nikoli ležérnost), která se ve vás usídlí a přitáhne vás i basistovo potemnění „děje“. Mix lahodnění a vodopádnosti vzbuzuje dojem lehkosti i při vážném meditování.
Titulní skladba je skutečně plná osobního zaujetí, ale i to se proměňuje od lehkovážnosti či lehkonohosti k tryskající přizarputilosti a povzbudivostní okoličnatosti. Ať je svěřivě potajemňovaná nebo polorozpustile povlávající, vždy ji cítíme jako nehnidopišské rozprávění.
Bitrthday Song sice nehýří nadnesenou přípitkovostí, zato připomíná narozeninovou „řeč“ s řadou (ne)gratulačních peripetií, blýskavě blízkou dusavostí bicích, rozevíravostí klavíru a sukovitým přitakáváním basy. Právě basa tu nejvíce sonduje „obrazivost“ děje, chce postihnout líčivosti okamžiku v rolující souhře. A jestliže se vám zazdá v určité chvíli, že si trojice najednou neví rady, jde pouze o mámivost, vedoucí k jemnějšímu zjišťování ujišťování o náplni akce samé, po němž vše nabere nutné obrátky.
Je pozoruhodné, že se mi Crazy Love zpočátku jevila spíše jako láska ostýchavá, teprve potom jsem ve skladbě vyciťoval něhyplné zamilovávání, které se až nato pozvolna mění v objímavost, kterou kontrabas prozíravě prozařuje projařuje, bicí proklepávají a klavír se rozbrnkávavě vlichocuje. Navzdory překypnosti posledního tónu přetrval dojem souladnosti. A ono „crazy“? To bylo – přiznejme si – při posluchačově velké toleranci shovívavě temperamentní.
Uvážlivé, jemně sférické sondování, objevivě dotýkané s vláčnou dychtivostí protýká celou Sunrise. A je to zase basa, která téma uzemňuje a rozprostírá je, dokud nepřevezeme prim piano, jež vše sličně rozvíjí, sice nevzrušivě a nevyrušivě, zato se zpřízvučněným přehledem.
Závěrečné I. E. Q je zprvu dotykově rytmizované, s příměsí exotična a návalného rozdychtění, ale jak bicí zvyšují náladu dráždivou (nikoli podrážděnou) hrou, dostáváme se až skoro k rituálnímu znění, střídajícímu přemítavost i skočnost. A znovu je tobasa, která to vše nejenom vypodloží, nýbrž i sesumírovává. Pod její klenbou klavír prosvítá, ale záhy se už oddává osobnímu vyprávění s jemnou vzrušivostí i pospěšnou pádností, až pádivostí, což bicí dospádňují a vše se jeví jako zacelené. Omyl. Nečekaný předěl nabídne ostražitě zrytmizované prozkoumávání, a to si přichytí dochvátávající horempádnost, další rozvolnění i zakódovanou tečku.
Takže nedejme se mýlit zdánlivou samozřejmostí: Audiofeeling Trio nabízí spoustu osobních dějů s mnoha variovanými zvraty a nuancemi. A to za poslech rozhodně stojí.
Pawel Kaczmarczyk Audiofeeling Trio: Something Personal
Hevhetia (www.pawelkaczmarczyk.com)
