- Inzerce -

Pravý, nefalšovaný post bop z jiných světů

Kterak kvinteto v čele s Joem Lovanem a Davem Douglasem posunulo jazzovou vizi Wayna Shortera o pořádný kus dopředu.

Saxofonista Joe Lovano a trumpetista Dave Douglas vydali již třetí titul se svým jedinečným kvintetem Sound Prints. Eponymní debut (na značce Blue Note) spatřil světlo světa v roce 2013 u příležitosti 80. narozenin jazzového věrozvěsta Wayna Shortera. Předtím jsme ale kapelu mohli slyšet a vidět na vlastní oči v Českých Budějovicích v rámci Bohemia Jazz Festu 2012. Aktéři se netajili tím, že mají v úmyslu pozvednout Shorterův odkaz prostřednictvím vlastní tvorby sice v riskantním, ale nebojácně invenčním duchu. Ale ještě na druhém albu Scandal, které v roce 2018 vydal již nynější domovský label Greenleaf Records, který vede Douglas, zněly coververze dvou Shorterových kompozic. Novinka, již hodlám recenzovat, je už ale zcela autorská. Kvinteto je tu ve vynikající formě utužené předchozím týdenním hostováním v proslulém newyorském klubu Village Vanguard v lednu 2020. Muzikanti se navíc znají nejen z tohoto kvinteta. Bubeník Joey Baron hrál dlouhá léta v Douglasově sextetu a poté byli oba členy Masady Johna Zorna, kontrabasistka australsko-malajského původu Linda May Han Oh spolupracuje s Douglasem a Lovanem v jejich uskupeních již taky nějaký ten pátek. Lovano se s pianistou Lawrencem Fieldsem potkal jako pedagog na Berklee College of Music. Se svým neomylným sluchem pro výjimečný mladistvý talent se stal jedním z největších fanoušků pianisty, a tak není divu, že ho záhy angažoval ve svých souborech, včetně slovutného Classic Quartet (mimochodem s Georgem Mrazem v rytmické sekci). Zkušenosti muzikantů a vzájemná hráčská empatie a kongenialita jsou v hudbě Sound Prints navýsost znát. Troufám si tvrdit, že opravdu posouvají jazzovou (ale i filozofickou) Shorterovu vizi až k nové kvalitě, do další dimenze, dosud jen tušené. Dimenze obecně srozumitelného současného jazzu, jazzového univerza, ze kterého lze pak odbočit kamkoli…

Dnes se nadužívá pojem post bop. Skrývá se za ním leccos, často jde o takovou berličku, aby se posluchač nechal nalákat na cosi nového, neotřelého, svěžího. Jenže neznám nikoho dalšího, kdo by takto opravdu rozvíjel odkaz hard bopu jako Lovanův a Douglasův soubor! Již úvodní desetiminutovka Space Exploration naplno dokazuje životaschopnost neobyčejně eklektické směsi hard bopu, free jazzu a avantgardy, navíc ve zdánlivě líném toku nervních i rozvolněných pasáží a sól s častými změnami struktury a dynamiky. Ta hudba vás nezahltí, nýbrž pohltí. Energie je tlumena jen navenek, uvnitř to klokotá, duní, vybuchuje. Taková směs pak doslova dráždí ve skladbách Life On Earth s nadobyčejně vydařeným Douglasovým sólem či The Flight s freejazzovým finále díky pianu. Ovšem post bop značky Sound Prints je také sycen neworleánskou pouliční radostí (Manitou), v Antiquity to Outer Space znějí nervní unisona, emocemi a energií zahlcené piano (Fields je vskutku úžasný!) v třaskavém koktejlu be-bopu, hard bopu, avantgardy a New Orleans! Všechno to sedí a přirozeně se slučuje. Vedle dalších jazzových energitů (závěrečná dvojice tracků Pythagoras a Midnight March) nechybí ovšem ani hardbopová a cooljazzová pocta Milesu Davisovi (Sky Miles) a barevné témbry i melodičnost samotného cool jazzu, jež tu slouží jako protipól sytě postjazzovému výrazivu (The Transcendentalists).

Joe Lovano & Dave Douglas Sound Prints: Other Worlds
Greenleaf Music https://greenleafmusic.com/


Poselství Maurizia Bianchiho

Rozhovor k dnešním sedmdesátinám otce italského industrialu.

Laboratoř MusicOlomouc

Ohlédnutí za festivalem, který přenáší instituci hudebních salonů do kontextu hudby 21. století.

Hermovo ucho – Exotika

Noise, drone, ambient, free jazz, psychedelic, traditional music, free improvisation, ritual industrial, black metal, esoteric tribal. Nač tolik pojmů a matoucích škatulek, když by jednoduše stačila „aktuální hudba“ či „hudba bez hranic“?!

Když StB ztvárňují trubka a housle

Odosobněné i intenzivně lidské v představení o Josefu Toufarovi s hudbou Slavomíra Hořínky.

Mám rád nebezpečná ticha

Rozhovor s Helmutem Lachenmannem.

Nekonečné zúžování možností

Rozhovor se skladatelem a klavíristou Markem Keprtem.

Hromadné zmrtvýchvstání

Maria W Horn a Sara Parkman představily v rámci festivalu Alternativa svůj společný projekt Funeral Folk.

Planeta Eraserhead

Performativita hluku v lynchovském projektu Xiu Xiu.

Zkouška sirén – Kam pro písně?

Staré a nové cesty ke zlidovění.

Zvuk a čas bez významových nánosů

Přitáhnout umělce formátu Klause Langa doprostřed Žižkova se nedaří zas tak často. Miroslavu Beinhauerovi a Atriu Žižkov se to povedlo a využili tuto příležitost naplno.