- Inzerce -

Pravý, nefalšovaný post bop z jiných světů

Kterak kvinteto v čele s Joem Lovanem a Davem Douglasem posunulo jazzovou vizi Wayna Shortera o pořádný kus dopředu.

Saxofonista Joe Lovano a trumpetista Dave Douglas vydali již třetí titul se svým jedinečným kvintetem Sound Prints. Eponymní debut (na značce Blue Note) spatřil světlo světa v roce 2013 u příležitosti 80. narozenin jazzového věrozvěsta Wayna Shortera. Předtím jsme ale kapelu mohli slyšet a vidět na vlastní oči v Českých Budějovicích v rámci Bohemia Jazz Festu 2012. Aktéři se netajili tím, že mají v úmyslu pozvednout Shorterův odkaz prostřednictvím vlastní tvorby sice v riskantním, ale nebojácně invenčním duchu. Ale ještě na druhém albu Scandal, které v roce 2018 vydal již nynější domovský label Greenleaf Records, který vede Douglas, zněly coververze dvou Shorterových kompozic. Novinka, již hodlám recenzovat, je už ale zcela autorská. Kvinteto je tu ve vynikající formě utužené předchozím týdenním hostováním v proslulém newyorském klubu Village Vanguard v lednu 2020. Muzikanti se navíc znají nejen z tohoto kvinteta. Bubeník Joey Baron hrál dlouhá léta v Douglasově sextetu a poté byli oba členy Masady Johna Zorna, kontrabasistka australsko-malajského původu Linda May Han Oh spolupracuje s Douglasem a Lovanem v jejich uskupeních již taky nějaký ten pátek. Lovano se s pianistou Lawrencem Fieldsem potkal jako pedagog na Berklee College of Music. Se svým neomylným sluchem pro výjimečný mladistvý talent se stal jedním z největších fanoušků pianisty, a tak není divu, že ho záhy angažoval ve svých souborech, včetně slovutného Classic Quartet (mimochodem s Georgem Mrazem v rytmické sekci). Zkušenosti muzikantů a vzájemná hráčská empatie a kongenialita jsou v hudbě Sound Prints navýsost znát. Troufám si tvrdit, že opravdu posouvají jazzovou (ale i filozofickou) Shorterovu vizi až k nové kvalitě, do další dimenze, dosud jen tušené. Dimenze obecně srozumitelného současného jazzu, jazzového univerza, ze kterého lze pak odbočit kamkoli…

Dnes se nadužívá pojem post bop. Skrývá se za ním leccos, často jde o takovou berličku, aby se posluchač nechal nalákat na cosi nového, neotřelého, svěžího. Jenže neznám nikoho dalšího, kdo by takto opravdu rozvíjel odkaz hard bopu jako Lovanův a Douglasův soubor! Již úvodní desetiminutovka Space Exploration naplno dokazuje životaschopnost neobyčejně eklektické směsi hard bopu, free jazzu a avantgardy, navíc ve zdánlivě líném toku nervních i rozvolněných pasáží a sól s častými změnami struktury a dynamiky. Ta hudba vás nezahltí, nýbrž pohltí. Energie je tlumena jen navenek, uvnitř to klokotá, duní, vybuchuje. Taková směs pak doslova dráždí ve skladbách Life On Earth s nadobyčejně vydařeným Douglasovým sólem či The Flight s freejazzovým finále díky pianu. Ovšem post bop značky Sound Prints je také sycen neworleánskou pouliční radostí (Manitou), v Antiquity to Outer Space znějí nervní unisona, emocemi a energií zahlcené piano (Fields je vskutku úžasný!) v třaskavém koktejlu be-bopu, hard bopu, avantgardy a New Orleans! Všechno to sedí a přirozeně se slučuje. Vedle dalších jazzových energitů (závěrečná dvojice tracků Pythagoras a Midnight March) nechybí ovšem ani hardbopová a cooljazzová pocta Milesu Davisovi (Sky Miles) a barevné témbry i melodičnost samotného cool jazzu, jež tu slouží jako protipól sytě postjazzovému výrazivu (The Transcendentalists).

Joe Lovano & Dave Douglas Sound Prints: Other Worlds
Greenleaf Music https://greenleafmusic.com/


Pražský hlad po soudobé hudbě opět nasycen

Pozdní ohlasy na čtvrtý Prague Offspring.

Zkouška sirén – algoritmy, vlna světla, potrestaná oběť

Ostravské dny mimo jiné sáhnou do dějin počítačem generované kompozice

Hermovo ucho – Bunyi aneh

Tři zvukové příběhy z Indonésie: Díra ve skále, odpudivé účinky ptačího zpěvu, extrémní bojový tanec.

Když zní hudba pod vodou…

je to pocit, jako byste měli sluchátka nalepená po celém těle.

O deskách (ne)zakázaných

Kniha Česká rocková alba. Zákazům navzdory 1969–1989 přes veškerou čtivost nezodpovídá základní otázky podzemního pohybu nahrávek a samotné definice „zakázaného“.

Zkouška sirén – Rytmy k jiným světům

Dva filmy s hudbou a smrtí v hlavní roli

Hermovo ucho – Chvála dlouhověkosti

Stoletý Marshall Allen vydává první desku pod svým jménem, o dva roky mladší Milan Grygar stále vystavuje nová díla, osmdesátiletý Anthony Braxton pracuje na šestatřicetidílné opeře.

Jiří Durman a Miroslav Posejpal: Nové a nové spirály

V kavárně s věrozvěsty české improvizace.

Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.