Ritualismus Sacra Fern ukazuje svůj um jak v šamansko-přírodní mystice, tak v drsném industrialismu i symfonické orchestraci. Někdy však méně může znamenat více.
O mysteriózním dark ambientním projektu Sacra Fern, tajícím identity svých tvůrců, může vypovědět pouze jeho religiózní hudební tvorba. Zatímco předchozí počiny Elementals (2016) a Bloodstone (2018) zkoumaly hranice běžného a nadpřirozeného minimalističtějšími strukturami s přírodní estetikou, nové čtyřicetiminutové album Histeryos ukazuje paralelní světy dramatičtějším výrazivem, jež upřednostňuje hrubý industrial a smyčcovo-žesťovou orchestrálnost. V jeho skulinách však lze najít i primálnější momenty tribal ambientu, field recordings divočiny i samplovou dekonstrukci. Vyjma sonické složky, obalené v analogovém šumu, lze přitom skryté reality odhalovat i skrze texty v obsáhlém CD balíčku, které informují o technikách astrálního cestování a nových astrologických poznatcích získaných přímo členy projektu. Jak hluboko se bude chtít posluchač do díla ponořit, je jen na něm, při recenzi se však přidržíme jen už tak dostatečně komplexní zvukové práce.
Desku načne tribální On Doorsteps, v níž po vzoru finského Aural Hypnox oživují divoké píšťaly a chrastivé perkuse unylou smyčku harmonik, kterou později přebije táhlé smyčcové vibrato. Skladba se poté volně přelije do úzkostného triptychu kratších kompozic. Ten započne zkresleným hřmotem, plechovými údery a bzučením smyčců v Tremble Before Me, jež ustoupí ploše mohutného basu, zrnitého šustění a zastřených mučivých samplů s názvem Beast. Trojici finišuje Invasion maticí oscilujících syntetických i akustických stop s metalickými úštěpky, zakončenou vírem skřípavých šumů. Ty se přerodí do Pass Through Mirrors, kde se obohacují dlouhými tóny žesťů, po chvíli ale nad nimi zvítězí rozmazané basové rytmy následované přebuzenou koláží s dětským hlasem i znepokojujícím úpěním. Členitý track změní výraz ještě jednou, když přichází nejistá klouzání houslí a éterická echa s finální tečkou v podobě dunivých ruchů.
Standardnější orchestraci předvede Lux In Nebula, jež si hraje s napětím pomocí harmonií klasických instrumentů a pro ambientní žánr ji z pout filmové vážné hudby zachraňuje pouze všudypřítomné analogové praskání a miniaturní reverzované fragmenty. S obdobnými zdroji zvuku pracuje i Coming Home, rozehrávající kakofonní směs nástrojů a ocelového řinčení, již po klidném intermezzu nahradí kolébání rozladěných houslí na podloží cella, fuzzu a basových i metalických perkusí coby další hold výše zmíněným finským mistrům. Dungeon svou základní kostru tvoří vrstvenými hloubkami i sinusoidou trubky, zatímco fičení, lidská volání a kovové rezonance dodávají skladbě jeskynní prostornost. Metaličnost dominuje i závěrečné Looking For The Rain, v níž je usměrňována tympány i jinými symfonickými zdroji, aby nakonec vše utichlo v klidu nahrávek bouře.
Neustálé proměny motivů a sonické palety, jejichž artikulovanost vybízí k přemýšlení o narativní struktuře za albem, nepochybně ukazují technickou zručnost a vynalézavost Sacra Fern. Právě tatáž vlastnost desky však znemožňuje plné meditativní pohroužení do její atmosféry, aktivitu tolik ceněnou při poslechu dark ambientu. Milovníkům kompozičních technik tak může Histeryos nabídnout vnitřně velmi bohatý materiál pro analytický poslech, hledači podmanivého či hypnotického ambiance však ať raději sáhnou po starší produkci projektu.
Sacra Fern: Histeryos
Black Mara (https://blackmara.bandcamp.com/)