- Inzerce -

Shikabala / Uncle Grasha’s Flying Circus: split

Nový rok zahajuje pražský label Pravěk Noise Section kazetovým splitem lisabonskeho noisera Shikabaly a sólového projektu hlavního mozku Pravěku, Uncle Grasha’s Flying Circus.

Shikabalovu nahrávku otevírá výživná kosmická fanfára, k její důstojnosti přispívá dlouhý průběh i postupně čím dále šťavnatější analogový zvuk a rozšiřování frekvenčního rozsahu včetně hutného basu. Zvukové dění se příliš nezmění, ale z fanfáry se stane příjemný drone, do něhož v nahaleném prostoru pravidelně vstupují šumivější poryvy. Po kratší době pak téměř plynule naváže další kompozice, tentokrát by se v něm hladivý souzvuk hledal podstatně hůře. Harsh noise se stálou špetkou něžné psychedelie, analogové zvukové zdroje (především zřejmě šumící magnetofony, kontaktní mikrofony a vazby) a k tomu také analogově znějící delay. V duchu těchto variací proběhne celá finální kompozice Shikabalovy strany.

Uncle Grasha začne industriálněji i hudebněji naráz. Jemnější harmonie bohaté na alikvóty se srážejí se surovými údery i s přebuzením signálu. Výsledkem je opět slušný kus noise s opět jiným typem romantičtejsiho druhého plánu, ovšem jen dokud se nedostaví téma smrti a k němu absurdní smích. Z toho se dá vybruslit jedine blbnutím s dětským casiem. Na této straně kazety se tak dočkáme již větší dávky dada či absurdního a sarkastického surreálna, jak se ostatně patří na hudebníka převlečeného za ozbrojenou řádovou sestru s poněkud perverzní slabostí pro velké světové diktátory, válečné zločiny a tanky na klíček. Troufl bych si říci, že tohle je záznam z Grashova spíše poklidnějšího, siestovacího dne. I značně zkreslené chroptění se ozývá pouze jemně až do závěrečného byť lehce nervózního a potemnělého ambientu.

Kazeta plná drsné zábavy.

 

Shikabala / Uncle Grasha’s Flying Circus: split

Pravěk Noise Section (https://praveknoisesection.blogspot.cz)

 

 


Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.

Hermovo ucho – Stačí jen poslouchat?

8. března by bylo Janu Zuziakovi (1946–2021) osmdesát. Následujícím textem, jenž je upravenou částí připravované monografie, akcentujeme absenci mimořádné brněnské osobnosti na české umělecké scéně.