Pianista Simon Nabatov si s dechařem Frankem Gratkowským náramně rozumí, což dokázali nejen duety na Mirthful Myths (Leo Records 2017), ale i v rámci řady dalších projektů, ať už improvizovaných nebo komponovaných.
Již obal CD Dance Hall Stories navozuje atmosféru retra, ovšem s jakýmsi posunem do nadčasí. Název alba i jednotlivých tracků pak přímo vybízí si představovat pod hudbou určité příběhy nebo spíš situace. V úvodním Hopeful Glances jde tedy opravdu o „nadějné okoukávání“, trochu nesmělé, místy zase lehce vyzývavé až naléhavě toužebné. Tady se skutečně jitří smysly a člověk může rozvzpomínat, jaké to bylo… Nostalgie ovšem nemusí být nutně spojena s pomalostí a rozjímáním, což dokazuje hned druhá skladba Wrong Move Reflected, v níž veselí hraničí s taškařicí. Když se poté ve třetím kusu trefně pojmenovaném It´s All In The Hips přidá bubeník Dominik Mahnig, je už roztančeno naplno, i když náznaky skutečných tanečních rytmů jsou patřičně rozbíjeny jako by si tančící ještě osvojovali dané kroky a figury.
Ve Stinky určuje zpěvnou melodičnost flétna a piano zde posléze dodává skotačivost. Nejrozmanitější kompozicí je Gradual Enticement opět podpořená bicími, která od plíživosti a rozkochanosti skutečně graduje a ono „postupné lákání“ se mění v divoký rej. Naopak Sitting One Out je vyprávěnkou o osamění v ústraní, podpořené temnými tóny kláves a naléhavým táhlým i lkavým saxofonem. Cautious Invitation je návratem do víru lehkého roztěkaného freejazzu a závěrečná odpichovka Pocket Found už zase plnohodnotnou „tancovačkou“. Obě dvě opět umocněné hrou na bicí.
Na prahu loňského roku překročil Nabatov šedesátku a rozhodl se tuto skutečnost reflektovat na albu Time Labyrinth šesticí kompozic pro sedmičlennou sestavu věnovaných fenoménu času, který hraje v lidském životě, ale i v hudbě samotné podstatnou roli. Ty byly nahrány 17. dubna živě ve věhlasném klubu LOFT v Kolíně nad Rýnem. Úvodní Waves je jakousi ouverturou, kde se vlnovitě vynořují z oceánu ticha jednotlivé elementy a postupně se spojuji do „zvukové lávy“. Dialektická kakofonie Metamorph je naplněna cyklickými fragmenty, z nichž se posléze vylupují melodické motivky i divoké laufy na piano a nenápadně se vzdýmá úpěnlivé frenetické sólo saxofonisty Matthiase Schuberta.
Skladbu Reader vidí Nabatov jako filozofický monolog vedený flétnou Franka Gratkowského. Ten má až charakter hyperlyrické progrockové balady á la King Crimson. Vše se ovšem změní, když prim dostane syntezátor Hanse W. Kocha, který vše změní do abstraktních ploch, aby se v závěru odehrála repríza prvotního motivu opentlená pozvolným jemným kontrabasovým sólem Dietera Manderscheida. Frázovitě sekanému základu Right Off kontruje přemýšlivé sólování Shannona Barnetta na trombón budující dvanáctitónovou řadu a její permutace. To vše se pak postupně prolíná a vytváří poetickou změť zakončenou chlácholivým finále. V Repeated se Nabatov dle svých slov snažil zachytit pocit pozastaveného času, který ovšem není zcela amorfní. Tomu všemu napomáhá romantizující nostalgická atmosféra s v záblescích se vynořujícími vzpomínkami, což opět umocňuje dominantní tuba, kterou zde mistrně obsluhuje Melvyn Poore. Závěrečný Choral otevírají filigránské úhozy do kláves s dlouhými pauzami a teprve po chvíli se objeví zlomek happy-endové melodie, která se následovně střídá opět s něžnými doteky i klavírními běhy. Je to katarze, která hovoří o tom, že s plynoucím časem stejně nic moc nenaděláme. Ale i tak ho můžeme naplnit nevšedně překvapivými vsuvkami, jak se to děje před závěrem tohoto posledního kusu.
Time Labyrint je první částí většího projektu nazvaného Changing Perspectives. Takže je možné se těšit na další pokračování.
Gratkowski/Nabatov/Mahnig: Dance Hall Stories
Simon Nabatov: Time Labyrinth
Leo Records (www.leorecordsmusic.com)