- Inzerce -

Solmizační variace Jana Faixe

Nevelká knížka čtvercového formátu s monochromní obálkou pokrytou náhodnými Beziérovými křivkami, které přetékají i na první a poslední stránky a obsah knihy tak rámují.

Na straně 4 (čtyřka je významné číslo, 4=2+2=2×2=22, a nejen to) najdeme jako první text poděkování, v němž se objeví i jméno Guida z Arezza, benediktinského mnicha z přelomu prvního a druhého tisíciletí, významného hudebního teoretika a tvůrce systému solmizačních slabik užívaných do současnosti. Na šesté straně (také šestka je významné číslo, 6=1+2+3=1×2×3, šest vrcholů má Davidova hvězda, šest je také počet permutací tří prvků atd.) následuje nezbytná ukázka hymnu ke Sv. Křtiteli, který Guidovi posloužil pro tvorbu solmizačních slabik. Po nadpisu první kapitoly na straně 7 (o významu čísla 7 se snad není třeba zmiňovat) se na straně 8 (23) jako ilustrace objeví solmizační slabiky uspořádané do matice 8×8. Pak již začínají (na straně 9, tedy 32) vlastní variace. Nejprve přijdou na řadu permutace v očekávatelném uspořádání 1-1, 1-2, 1-3 atd. Na straně 63 (26-1) předvídatelná řada končí skupinou 7-7-7-7. Co následuje ve druhé kapitole (její titulní stránku najdeme na straně 64, to je 8×8, 26, kromě jiného též počet hexagramů v Knize proměn) a v kapitolách dalších, neprozradím. Že kapitol je sedm, je zřejmé, že text končí na straně 248, je přirozené. Celkový počet stránek, počítáme-li i desky je 256, tedy 28.

Solmizační slabiky jsou vytištěny příjemně světlou šedou, nízký kontrast tak opět připomíná, že čtení textu není jediným možným způsobem vnímání této knihy. Návodem nám může být koncept otevřeného díla, jak jej definoval Umberto Eco. Při různých pohledech knížka ukáže typogramy, experimentální poezii nebo třeba grafické partitury. Někomu se možná vybaví i vzpomínka na ASCII art, oblíbený v éře znakových monitorů a prvních počítačových tiskáren. Lze hledat skrytou numerologii, odkazy na kabalu a jistě i mnoho dalšího. Vyzkoušejte. S výtiskem dostanete navíc i vlastní, unikátní kombinaci slabik. Já dostal MI SI, tedy 3-7. Zatím přemýšlím proč.

P.S.: Sám autor knihy dodává, že 20.6. v pražské Libeňské synagoze proběhne podle Solmizačních variací větší koncert. Bohužel personální stránka se ještě ustaluje, dát dohromady 32 lidí trošku trvá.

Jan Faix: Solmizační variace
Polí5, 2015 (www.poli5.cz)


Zkouška sirén – Kam pro písně?

Staré a nové cesty ke zlidovění.

Zvuk a čas bez významových nánosů

Přitáhnout umělce formátu Klause Langa doprostřed Žižkova se nedaří zas tak často. Miroslavu Beinhauerovi a Atriu Žižkov se to povedlo a využili tuto příležitost naplno.

Most mezi dvěma světy

Žádná vanilka a žádná komfortní zóna v hudbě Hümy Utku.

Hermovo ucho – Art of Duo

Konfrontace jako modus operandi, naslouchání kozíma očima a další zprávy z Tokia.

Ensemble Terrible deset let na scéně

O studentském tělese, které je zároveň intermediální platformou.

Michal Kořán: Endemitní modrá ještěrka

Od xeroxu a propisotu k bandcampové knihovně. Rozhovor se stočí i k přednostem sluchátek a důležitosti vypalování alespoň malého počtu CD-R.

Zkouška sirén – hudba z rukavičky

Technologické ambivalence Laetitie Sonami

Slzy jsou v pořádku…

S Ondřejem Skovajsou o romských písních a projektu Giľora.

Operní pocta „odlišné“ prominentce

V díle o tíživém osudu Rosemary Kennedyové otevírají tvůrkyně důležitá témata, které akcentují zvukově atraktivní hudební složkou.

Ostravské objevování hudby dneška i nových prostorů

Třinácté bienále, dvacet let Bandy, nejdelší koncert „pouhých“ 480 minut, urbex i minimaraton.