- Inzerce -

Sylvain Cathala Septet: Hope

Je tomu dva roky, co jsem tady recenzoval výtečné album Transformation francouzského souboru Print & Friends (zde), okteta, které sestavil jeden z nejvýraznějších progresivních tenorsaxofonistů v zemi galského kohouta – Sylvain Cathala. Poté sestavil septeto, v němž zůstal pouze klávesista Benjamin Moussay (el.piano); dalšími členy jsou kytarista Marc Ducret, altsaxofonista Guillaume Orti, barytonsaxofonista Bo Van der Werf, kontrabasistka Sarah Murcia a bubeník Christophe Lavergne. A tato excelentní sestava natočila album Hope, jež vyšlo jako CD 6. listopadu opět na Cathalově labelu Connexe Records, přičemž v digitální podobě je k mání již od poloviny října.

 

Autorem všech čtyř rozměrnějších skladeb je Cathala. Když v listopadu před dvěma lety zaútočili teroristé na pařížský koncertní sál Bataclan, Cathala se svým ansámblem vystupovali nedaleko ve vedlejší ulici. Francouzi se zachovali jako silný, hrdý národ, který se nenechal zastrašit, neboť víra ve vítězství lidství a naděje v to lepší zvítězily. Jsem přesvědčen, že k tomu se vztahuje album s názvem Naděje. Jde o dvoudílnou svitu Hope 4, jež tvoří páteř desky, ačkoli v obráceném pořadí částí. Než zazní Part 2, otevírá album Bloody 2. Blýskne se zde kontrabasistka, která sólem skladbu otevírá. Vynikající chorus poté vystřihne barytonsaxofonista a po něm již frázují v hutných hardbopových sazbách ostatní dechy. Naruší je v závěru narockovělé elektrické piano. Hravě rozvolněné antré k Hope 4 – Part 2 má na svědomí svobodomyslný kytarista Ducret. Po tutti riffech celé kapely vybuchne pak kytara do strhujícího sóla. Sazby dechů jsou většinou souzvučné, ale občas se prodere do popředí robustní baryton. Závěrečným sólem se pochlubí altkař. Následující kompozice Enée´s Story zdobí již předchozí Cathalovo album; tady je uchopena zprvu o dost razantněji, se šťavnatými sóly barytonsaxu a tenora, v závěru pak rozvolněně, přitom s výrazně dramatickým nábojem. Album vrcholí nejrozměrnější kompozicí Hope 4 – Part 1 (13:30). Otevírají ji hravé  bicí s různými drobnými perkusemi, jež se přetaví ve vášnivě naléhavé a úderné sólo, místy až šamanské síly. Po čtyřech minutách se přidají přizvukující tenorsax, hutný kontrabas a přiznávky kytary. Kvarteto se vyhecuje ke gradaci, korunované sóly tenora a basy. Když Murcia začne hrát smyčcem, nabalí se na ni ostatní ve vyostřeně frázovaných sazbách. Strhující finále!

 

Sylvain Cathala Septet: Hope

Connexe Records (https://connexesphere.com)


Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.

Vzpomínka na Jaroslava Paláta

Před třiceti lety zemřel Jaroslav Palát, zakladatelská osobnost české industriální hudby. Připomínáme jej rozšířením textu, který pro nás před dvanácti lety napsal jeho hudební souputník.

V rukou i v hlavě

Dva mimořádné klavírní recitály koncertní řady Lichtzwang: dámský i pánský.

Nevyzkoumatelné

„Umění jako výzkum“ žádné není. A „výzkum umění“ neexistuje.

Přehled soudobé hudby na Pražském jaru

Jarní sklizeň premiér v rámci festivalu oslavujícího osmdesát let existence.