Je tomu dva roky, co jsem tady recenzoval výtečné album Transformation francouzského souboru Print & Friends (zde), okteta, které sestavil jeden z nejvýraznějších progresivních tenorsaxofonistů v zemi galského kohouta – Sylvain Cathala. Poté sestavil septeto, v němž zůstal pouze klávesista Benjamin Moussay (el.piano); dalšími členy jsou kytarista Marc Ducret, altsaxofonista Guillaume Orti, barytonsaxofonista Bo Van der Werf, kontrabasistka Sarah Murcia a bubeník Christophe Lavergne. A tato excelentní sestava natočila album Hope, jež vyšlo jako CD 6. listopadu opět na Cathalově labelu Connexe Records, přičemž v digitální podobě je k mání již od poloviny října.
Autorem všech čtyř rozměrnějších skladeb je Cathala. Když v listopadu před dvěma lety zaútočili teroristé na pařížský koncertní sál Bataclan, Cathala se svým ansámblem vystupovali nedaleko ve vedlejší ulici. Francouzi se zachovali jako silný, hrdý národ, který se nenechal zastrašit, neboť víra ve vítězství lidství a naděje v to lepší zvítězily. Jsem přesvědčen, že k tomu se vztahuje album s názvem Naděje. Jde o dvoudílnou svitu Hope 4, jež tvoří páteř desky, ačkoli v obráceném pořadí částí. Než zazní Part 2, otevírá album Bloody 2. Blýskne se zde kontrabasistka, která sólem skladbu otevírá. Vynikající chorus poté vystřihne barytonsaxofonista a po něm již frázují v hutných hardbopových sazbách ostatní dechy. Naruší je v závěru narockovělé elektrické piano. Hravě rozvolněné antré k Hope 4 – Part 2 má na svědomí svobodomyslný kytarista Ducret. Po tutti riffech celé kapely vybuchne pak kytara do strhujícího sóla. Sazby dechů jsou většinou souzvučné, ale občas se prodere do popředí robustní baryton. Závěrečným sólem se pochlubí altkař. Následující kompozice Enée´s Story zdobí již předchozí Cathalovo album; tady je uchopena zprvu o dost razantněji, se šťavnatými sóly barytonsaxu a tenora, v závěru pak rozvolněně, přitom s výrazně dramatickým nábojem. Album vrcholí nejrozměrnější kompozicí Hope 4 – Part 1 (13:30). Otevírají ji hravé bicí s různými drobnými perkusemi, jež se přetaví ve vášnivě naléhavé a úderné sólo, místy až šamanské síly. Po čtyřech minutách se přidají přizvukující tenorsax, hutný kontrabas a přiznávky kytary. Kvarteto se vyhecuje ke gradaci, korunované sóly tenora a basy. Když Murcia začne hrát smyčcem, nabalí se na ni ostatní ve vyostřeně frázovaných sazbách. Strhující finále!
Sylvain Cathala Septet: Hope
Connexe Records (http://connexesphere.com)
