- Inzerce -

Terje Rypdal: Conspiracy

Norský kytarista Terje Rypdal (nar. 1947) patří mezi nejzasloužilejší matadory skandinávského jazzu i s ním značně spojené vydavatelské stáje ECM. Do katalogu této výjimečné značky letos přispěl opět bravurním albem se svým aktuálním vícegeneračním kvartetem.

Abych se přiznal, nynější personální konstelace Rypdalovy kapely mi připadá jako jedna z jeho vůbec nejlepších. Rypdalův vrstevník za bicí soupravou, Pål Thowsen, pracuje velice citlivě v atmosferických plochách a zároveň ve všech kompozicích skvěle podporuje také kolektivní gradace a groovy. Pokud sedí za syntezátory a elektrickými varhanami Ståle Storløkken (Supersilent, Elephant9, Humcrush…), je o přepestrý svět sytých elektronických barev vždycky postaráno. Benjamínkem je v kapele baskytarista Endre Hareide Hallre, který ovšem neokázale celou kapelu spojuje v jeden tvrdě jazzrockový živel, a jakmile může, prokáže i svůj pozoruhodný melodický talent.

Aby se toto vše projevilo, připravil Rypdal pro album kolekci šesti uvolněně se rozvíjejících kompozic. Z potemněle zasněných atmosfér se většinou pozvolna rozvíjejí do rytmických struktur, do tohoto jazzově improvizačního formátu ovšem zvláště Rypdal a Storløkken umějí ve správných momentech vstoupit i s velmi surovými zkreslenými rejstříky. Rypdal má mezi jazzrockovými kytarovými legendami odedávna snad nejmetalovější sound, Storløkken je mu se svým postmoderním přístupem k hammondkám a syntezátorům rovnocenným partnerem.

Jediným přímočaře beatovým nářezem je titulní kus Conspiracy a v něm si fanoušci Terje Rypdala přijdou na vše, co mají na tomto hudebníkovi rádi od správně neurvalých riffů až po táhle kvílivé plochy v zajímavých harmoniích. V jeho tématu se nemohu zbavit reminiscence na emblematickou skladbu Hope od jazzrockových pionýrů Mahavishnu Orchestra. „Naděje“ v roce 1971 a „konspirace“ v roce 2020 spojená obdobným hudebním motivem? Snad jde o náhodu.

Při celkovém pohledu na Rypdalovu rozsáhlou diskografii lze říci, že na albu Conspiracy shrnuje zdařile mnohé ze své dlouhodobě rozvíjené estetiky, a že ve spojení s aktuálními spoluhráči ji také v mnohém aktualizuje do poutavé podoby i pro všechny současné generace posluchačů jazzu a jeho žánrových fúzí.

Terje Rypdal: Conspiracy
ECM Records (https://www.ecmrecords.com)


Výlet do Vaxjö

O Nattramnovi, mýtotvornosti a prasečích nožkách.

David Thomas 1953–2025

Hovnajs. Odešel frontman Pere Ubu, zlý dědek amerického rocku.

Nejde jen o talent, ale hlavně o podmínky

S Barborou Vackovou Gillies o ženách skladatelkách.

Zkouška sirén – experimenty na ajmarský způsob

Cergio Prudencio a jeho divoký postkolonialismus

laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.