Hodinová porce překvapivé souhry tří experimentálně elektronických projektů.
Hlavním impulzem k napsání této recenze bylo mé pražské setkání s německou manželskou dvojicí Katji a Petera Johnových, členy projektu The Oval Language. Vyprávěli jsme si o hudbě, nových deskách a hlavně o jejich nejnovějším počinu. Kořeny jejich zvukového experimentování sahají do poloviny osmdesátých let, ale nahrávky začal John aktivně vydávat až od roku 2000. Dlouhodobá symbióza s projektem Das Synthetische Mischgewebe Guida Hübnera je znát na první pohled. Začátky jejich dlouholetého přátelství sahají ještě před pád Berlínské zdi, kdy si společně vyměňovali audiokazety s experimentální hudbou. Ta byla v té době velmi těžko k sehnaní a je přirozeně zajímalo, co se tvoří na druhé straně železné opony. Později se začali setkávat na stejných pódiích, až začali společně i hrát. Připomeňme například jejich desku Sprechzimmern z roku 2015, na níž účinkoval i Ralf Wehowsky (vyšlo na Scrotum Records).
Nyní se ale tandem rozhodl společné nahrávání obohatit navíc o účast též po léta spřízněného Salvadora Francesche, Kanaďana katalánského původu tvořícím pod jménem Tibetan Red. Jím si byl Hübner jist, že i když jsou hudebně i technicky velmi odlišní, může od něho očekávat širokou zvukovou paletu, která bude ve výsledku výborně korespondovat s vokály Peter Johna. Smysl spolupráce tu nikdo neviděl v jakémkoli soupeření, kdo bude obsahově nebo jinak dominovat, ale především ve výsledku odlišném od sólové tvorby každého z aktérů.
Jejich album The Breath of the Hydra je záměrně komponované jako jediný hodinový kus. Guido (DSM), který dodal celé “Hydře” směr, mix a zároveň toto několikahlavé uskupení stvořil, mi prozradil, že hlavním důvodem pro takovou formu bylo, aby posluchači nepřeskakovali po částech, ale vyslechli si opravdu celou kompozici. Osobně bych chtěl zejména vyzdvihnout dva momenty: temný úvodní part do momentu, než se rozezní vysoké chrastivé tóny, a taktéž závěrečnou část po čtyřicáté minutě. V ní se strojová rytmická pulzace a ze stran přicházející dýchání prolnou s plíživým temným dronem, jenž se svým růstem přinese též hlasy volající zdaleka i křičící zblízka. Tato část pak graduje až do velkého finále. Celý materiál je brilantně smíchaný, až působí jako příběh o několika kapitolách. Výsledná hodina je skvěle kompaktní.
The Breath of the Hydra vnímám jako kreativní a vyspělé experimentální dílo, na němž se přirozeně a s lehkostí přechází mezi drony, field recordings a ambientem. Po celou hodinu tu lze objevovat stále nové a nové rozličně barevné zvukové krajiny.
Tibetan Red – The Oval Language – Das Syntetishe Mischgewebe: The Breath of the Hydra
attenuation circuit (http://www.attenuationcircuit.de)
