- Inzerce -

Ute Wassermann / Birgit Ulher: Radio Tweet

Vokalistka Ute Wassermann a trumpetistka Birgit Ulher (rozhovor s ní vyšel v posledním tištěném čísle HIS Voice (můžete si ho přečíst i na jejích webových stránkách), recenze na její jiné nahrávky najdete zde) nahrály svůj první společný opus Kunststoff v roce 2003 (vyšel o rok později na portugalském labelu Creative Sources), druhé dílo Radio Tweet pak vzniklo v roce 2012, ale na své vydání čekalo přes tři roky. Jejich vzájemná chemie je tu ještě syntetičtější než na prvotině, ale k jejímu pravému vychutnání musíte zvolit ponornější poslech – sám jsem se setkal s reakcí náhodných kolemjdoucích posluchačů, kteří sonickou koláž vycházející z reproduktorů okomentovali jako hudbu k podivnému hororu nebo opičí království.

Některé kompozice na novince sice pracují s určitými plochami či s jakýmsi quasiindustriálním rozměrem, většinou je ovšem potřeba si opravdu všímat všech detailů, nuancí a fines. Ute si tu pohvizduje jako ptáci (to má ostatně dle kreditu v popisu práce), ale i jako čajová konvice nebo minilokomotiva, zurčí, blumlá, brumlá až brukotá, bzíká, cvrčí, hrdelně klokotá i klopotá, chřípí, chruje, syčí, sípe, vručí, řeže, úpí, ječí, vzdychá, mručí, pipká, hučí a vůbec vyluzuje nejrůznější skřeky, polyká písmena a gloglá i kloktá. Jen občas pak prozvukují zpěvy a ševely. Brigit svůj nástroj vdechuje a brousí, jindy na něj pufe, loupe, profukuje i bublá. Další arzenál v podobě reproduktorů, rádia a objektů používá k vytváření jakési kuchyňské a koupelnové zvukové kulisy. Celé je to taková sofistikovaná dětská hra prozrazující neskonalou bezbřehou fantazii. Rozverná i zkoumající. Každý z osmi kusů překvapuje stále novými nápady a postupy, které nádherně souzní i pozitivně disonují, prolínají se i zakousávají do sebe.

Ute Wassermann / Birgit Ulher: Radio Tweet

Creative Sources Recordings (www.creativesourcesrec.com)

 

 


Zkouška sirén – Rytmy k jiným světům

Dva filmy s hudbou a smrtí v hlavní roli

Hermovo ucho – Chvála dlouhověkosti

Stoletý Marshall Allen vydává první desku pod svým jménem, o dva roky mladší Milan Grygar stále vystavuje nová díla, osmdesátiletý Anthony Braxton pracuje na šestatřicetidílné opeře.

Jiří Durman a Miroslav Posejpal: Nové a nové spirály

V kavárně s věrozvěsty české improvizace.

Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.

Vzpomínka na Jaroslava Paláta

Před třiceti lety zemřel Jaroslav Palát, zakladatelská osobnost české industriální hudby. Připomínáme jej rozšířením textu, který pro nás před dvanácti lety napsal jeho hudební souputník.