- Inzerce -

Videa na víkend – Co týden dal.

Při sestavování každovíkendových videokompilací pokaždé narážíme na otázku: Tak co tam dáme tentokrát? Internet přetéká materiály, které jsou zajímavé či „zajímavé“, obskurní, poučné, šokující. A tak se v poslední době snažíme místo toho, co nám náhodně o oko zavadilo, kompilovat tematicky. Tentokrát místo tématu použijeme jako filtr čas a podíváme se, co zajímavého ve světě obrazu a zvuku přinesl uplynulý týden. A shodou okolností hned první tři položky mají stejnou literární inspiraci. Že by něco bylo ve vzduchu?

Holandská flétnistka Lobke Sprenkeling se věnuje hlavně takzvané staré hudbě, tedy středověku a renesanci. Tentokrát z historického materiálu sestavila vlastní hudebně taneční divadlo nazvané Incipits, v němž místo hraní na zobcové flétny vystupuje jako herečka či tanečnice. Představení je inspirováno Božskou komedií Dante Alighieriho a zvuk tu slouží jako průvodce peklem, očistcem a rájem.

 

Božská komedie se stala námětem i pro tureckého hudebníka a filmaře Volkana Ergena, který ji přenesl do zvuku, syntezátoru, bubínku darbuka a saxofonů. Takto zní a vypadá třetí kruh pekla

 

A Božská komedie do třetice, tentokrát jako součást cyklu Simulacrum Johna Zorna, jak ji před pár dny hrálo trio John Medeski (varhany), Matt Hollenberg (kytara) a Kenny Grohowski (bicí).

 

Vincent Moon, režisér a hudebník pro změnu francouzský, natočil brazilský karneval. Záznam je součástí jeho právě vznikajícího projektu HÍBRIDOS ∆ Os Espíritos do Brasil, v němž společně s Priscillou Telmon zkoumají současné formy brazilského duchovního života skrze rituály a různé způsoby dosahování extatických stavů. Mimochodem, Vincent Moon v roce 2008 natočil dokument o Vojtěchovi a Ireně Havlových Malé modré nic /Little Blue Nothing, který si můžete za malé peníze stáhnout nebo pustit zde https://vimeo.com/ondemand/littlebluenothing

 

A jedna kolektivní improvizace z Manchesteru.

A nakonec dva audiovizuální portréty velkoměst:

New York…

 

…a Řím.

 


Zkouška sirén – Rytmy k jiným světům

Dva filmy s hudbou a smrtí v hlavní roli

Hermovo ucho – Chvála dlouhověkosti

Stoletý Marshall Allen vydává první desku pod svým jménem, o dva roky mladší Milan Grygar stále vystavuje nová díla, osmdesátiletý Anthony Braxton pracuje na šestatřicetidílné opeře.

Jiří Durman a Miroslav Posejpal: Nové a nové spirály

V kavárně s věrozvěsty české improvizace.

Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.

Vzpomínka na Jaroslava Paláta

Před třiceti lety zemřel Jaroslav Palát, zakladatelská osobnost české industriální hudby. Připomínáme jej rozšířením textu, který pro nás před dvanácti lety napsal jeho hudební souputník.