- Inzerce -

Videa na víkend – drony a jiné dlouhé tóny

Drony, borduny, prodlevy, prostě dlouhé tóny proměňující se málo, či vůbec. To je hudba, kterou máme v HIS Voice tak rádi, že jsme jí kdysi, v časech potištěného papíru, věnovali celé číslo. Prodleva jako by byla zvukovým symbolem trpělivosti, což je vlastnost, již je užitečné si celoživotně procvičovat. Kromě toho nás nekonečné zvukové plochy propojují s vyššími sférami, ať si pod tím představíte cokoliv. Takže se nalaďte a ponořte.

Jedna z klasiček protažené hudby, Eliane Radigue, se zapsala do učebnic coby tvůrkyně elektronických ploch, ovšem v novém tisíciletí se rozmáchla k podobným formám budovaným z akustických nástrojů. Od sólových děl poslední dobou dospěla až orchestrálnímu zvuku.

V přehledu tvůrců zvukových průtahů nelze nezmínit LaMonte Younga. Zde jedna z jeho raných skladeb v tomto žánru: Tóny H a Fis s instrukcí „držet velmi dlouho.“

Bordunový doprovod najdeme v celé řadě hudebních kultur světa. Evropské i asijské lidové hudbě po staletí vládly dudy, k nimž kromě mečivého zvuku patří právě stabilní hučivý doprovod.

Bordunový doprovod má i niněra.

A obojí dohromady.

A samozřejmě se bez dronu neobejde hudba indická. Tam ho většinou obstarává tanpura (někdy psáno tampura), loutna, jejíž struny hráč jen průběžně rozeznívá, aby udržoval vibrace.

Zde v čisté podobě:

S dudami a dalšími, i vlastnoručně postavenými droneovými nástroji celoživotně pracuje Yoshi Wada.

A jelikož jablko nepadá daleko od dronu, syn Yoshiho Wady, Tashi Wada také miluje dlouhé tóny.


O deskách (ne)zakázaných

Kniha Česká rocková alba. Zákazům navzdory 1969–1989 přes veškerou čtivost nezodpovídá základní otázky podzemního pohybu nahrávek a samotné definice „zakázaného“.

Zkouška sirén – Rytmy k jiným světům

Dva filmy s hudbou a smrtí v hlavní roli

Hermovo ucho – Chvála dlouhověkosti

Stoletý Marshall Allen vydává první desku pod svým jménem, o dva roky mladší Milan Grygar stále vystavuje nová díla, osmdesátiletý Anthony Braxton pracuje na šestatřicetidílné opeře.

Jiří Durman a Miroslav Posejpal: Nové a nové spirály

V kavárně s věrozvěsty české improvizace.

Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.