Eliane Radigue

Smrt, meditace a syntezátory v díle francouzské skladatelky, jež se dnes dožívá devadesátky.

Beletrii čtu jen sporadicky, ale v posledním čase jsem měl štěstí na tři nové romány. The Readymade Thief od Augusta Rose, The Bride Stripped Bare by Her Bachelors, Even od Chrise F. Westburyho a Drone and Apocalypse od Joanny Demers mne hodně pobavily.

Malá noční hudba pro soumrak myšlení, zasmušilé nokturno pro temnou stranu logiky, čas smutných křídel zpívající víly smrti. Nekonečná rezignace Eugena Thackera.

Hudba, která trvá... 

Poslední díl série o hudbě na hranici pohybu a zastavení.

Kde jsou hranice mezi tichou hudbou, která nás nutí naslouchat svému vlastnímu slyšení, a hudbou, jejíž (částečné) ticho rámuje a možná zvětšuje některé části okolního prostředí?

Dojmy z díla 123454321 od Sola LeWitta. Tato stavba je zároveň ztělesněním geometrického ideálu a plátnem pro environmentální procesy.

Chystal jsem se psát úplně jiný druh článku, než nakonec píšu. Místo toho se slova objevují sama od sebe a jakoby zpomaleně.