Smrtka zjara řádí jako zjara a „jiná“ hudba už nikdy nebude stejná. Dnešní videa se převážně nehýbou… z piety k těm, jimž se zastavil čas.
Americký vydavatel Barron Machat vzal pod křídla svého losangeleského vydavatelství Hippos in Tanks výrazné protagonisty hypnagogického popu Jamese Ferrara a duo Hype Williams a udělal z undergroundových persón hvězdy. Vydávali u něj i Grimes a Laurel Halo. 8. dubna, sedmadvacetiletý, zemřel při bouračce. V Praze se mihnul na Stimulu coby road manažer Jamese Ferrara, dobře jsme popili plzeň U hrocha. Kde taky jinde, když Hippos in Tanks. (Kdyby tam měli tankovou, je můj nejapný vtípek vtipnější.)
Ornette Coleman – otec free jazzu, saxofonista, houslista, improvizátor i skladatel – se dožil dostatečného věku na to, aby za svou revoluci převzal po půlstoletí Pulitzera. Srdeční příhoda jej dostala 11. června, bylo mu pětaosmdesát.
Stejně roků bylo Mingiedimu Mawanguovi, když zemřel 15. dubna. Mawangu v roce 1966 vynalezl amplifikovanou kalimbu a založil soubor Konono No 1, jehož mix afrických tanečních rytmů a „bubínkaření“ s charakteristicky nakřáplým zvukem podomácku zbastlené aparatury byl dobře známý i u nás.
Ital Walter Marchetti byl, zjednodušeně řečeno, tak trochu evropským protipólem Johna Cage, jehož vliv přiznával. Zajímaly jej elektronické zvuky, náhody, generativní kompozice. Místo věčného zenového úsměvu ve tváři měl ale v zásobě řádnou porci raráškovského sarkasmu. Tvorbu přirovnával k vyměšování, v jeho skladbách chrochtali vepři, budoval klavíry z cihel i stovek rolí toaletního papíru… Ročník 1931, zemřel začátkem května.
6. června po dlouhé nemoci zemřel výtvarník a hudebník Graham Bowers, v posledních letech známý díky čtveřici alb vytvořených ve spolupráci s Nurse With Wound. Téměř všechna se týkají duševních chorob a poruch a toho, jak tyto zkreslují vnímání světa. Twisted, dalo by se o nich říci po anglicku.
Steven Stapleton z Nurse With Wound jistě neteskní jen po kámoši Bowersovi, ale i po německém guruovi easy listeningu Jamesi Lastovi (9. června zemřel, šestaosmdesátiletý, na Floridě). Ruchaři a dadaisté NWW do světa elevator music, exoticy a dalších lehkých žánrů pokukovali čím dál častěji a brali si z něj pro své koktejly bizarních audiochutí.
Last but not least, moving but no less moving… polepšené pěsničky jsou lidové písničky, jimž Ludvík Vaculík měnil a dopisoval slova.