Vydavatelství Sublime Frequencies pokračuje v odkrývání nových pohledů na hudbu Asie, tentokrát s historickým ponorem.
„A najednou přišel chlapík, který se postavil a zahrál půlhodinovou skladbu na flétnu, z níž skoro nic neznělo jako naše hudba.“ Tak v rozhovoru pro HIS Voice (3/2009) vzpomínal na své první setkání s japonskou tradiční hudbou Vlastislav Matoušek. Skutečně, ve srovnání třeba s hudbou čínskou mají mnohé japonské hudební formy pro Evropany na první poslech auru čehosi cizího, pokud jde o rytmus, melodii, zvukové barvy i specifickou expresivitu. Díky neutuchajícím aktivitám značky Sublime Frequencies se nám nyní nabízí zajímavá kolekce nahrávek ke srovnání. Jedná se o nejstarší záznamy pořízené v Japonsku na šelakové gramofonové desky o 78 otáčkách za minutu. Výběr, za nímž stojí Robert Millis, filmař a dlouholetý kurátor mnoha asijských kompilací této značky, pokrývá roky 1903 až 1912.
Necelých čtyřicet minut je kaleidoskopickou procházkou mezi deskami, které přečkaly dlouhé zapomnění v krabicích, na půdách, v bazarech a leckde jinde, než je kurátor oprášil a vybral pro nový život. Většinu zařazených nahrávek pořídil Fred Gaisberg, jeden z nejvlivnějších mužů v počátcích nahrávacího průmyslu a v jistém smyslu průkopník toho, čemu se o mnoho desetiletí později začalo říkat world music. Na rozdíl od etnomuzikologů, kteří nahrávali hudbu cizích kultur v zájmu výzkumu, Gaisberg ji chtěl jednoduše dostat k posluchačům, přičemž jeho vkus byl značně všežravý a přístup lehce kolonialistický. Poté, co v roce 1902 nahrával v Indii, připlul s počátkem následujícího roku do Japonska, kde během ledna a února pořídil několik set záznamů nejrůznějších žánrů, od lidových písní po hudbu rituální. Japonsko se tehdy nacházelo v éře Meidži, pro niž bylo charakteristické postupné prolamování dřívější izolace a otevírání se západním vlivům ve všech oblastech včetně hudby. Gaisbergovy nahrávky tak vznikly v přelomové situaci, kdy tradiční žánry ustupovaly z výsluní ve prospěch kulturního importu.
Gagaku, žánr s mnohasetletou tradicí, bylo do té doby hudbou určenou pouze uším na císařském dvoře, Gaisbergovým technickým vybavením byl najednou z této exkluzivity vyjmut a předložen posluchačům, kteří se za palácové zdi nemohli dostat. Na druhé straně tu najdeme lidový žánr, který v Japonsku úspěšně našel cestu z živého provedení do gramofonových drážek, a tím bylo vypravěčství humorných příběhů zvané rakugo. Pro evropské posluchače ovšem není snadné odlišit hudební a literárně-divadelní projev, protože japonské vypravěčství zahrnuje výraznou intonaci a práci s přeskakováním z jednoho hlasového rejstříku do druhého, jak interpret přepíná z jedné postavy do druhé. Kompilace nabídne i zvukové výseky z divadla nó, komorní trio sankjoku nebo několik písní z repertoáru gejš. Kromě šakuhači zazní třístrunná loutna šamisen nebo kamenný xylofon.
Jednotný kabát různorodým záznamům dodává samo původní médium. Nahrávky spadají ještě do období mechanického záznamu, před tím, než začal být zvuk do drážek převáděn za pomoci elektřiny. Jehla pohybující se v šelakové drážce je naší všudypřítomnou průvodkyní, stejně jako membrána převádějící chvění jehly do slyšitelných vibrací. Jejich šum a zkreslení jsou zvukovou připomínkou věku, z něhož k nám dávno zemřelí hudebníci promlouvají. Šumy a praskoty ve výsledku působí jako konejšivá vrstva, s níž kontrastuje expresivnost a častá disonance zachycené hudby. Ústní varhánky šó vytvářejí klastry, které by dobře zapadly současné západní kompozice, struny šamisenu jsou rozeznívány tak zprudka, že znějí jak freejazové extempore. Ale všechny tyto paralely jsou samozřejmě zavádějící a slouží jen k přibližnému osvětlení jinakosti této hudby. Gaisberg ve svých denících popisuje, jak se mu zprvu japonská hudba nelíbila a jak k ní postupně hledal cestu. A právě k tomu – kromě své dokumentární hodnoty – může kolekce těchto historických pokladů posloužit. Aby si dostatečně trpělivý a otevřený posluchač zkusil přeladění do významně odlišných estetických preferencí.
Sound Storing Machines: The First 78rpm Records from Japan, 1903-1912
(www.sublimefrequencies.com)