Za projektem Springcoil se skrývá belgický hudebník Pierre-Emmanuel Maréchal se svými syntezátory a citem pro úžasné kombinace zvukových barev.
Maréchal je multižánrový bubeník a hudební pedagog, který propadl též elektronické tvorbě. Své kompozice začal napřed zveřejňovat na soundcloudovém profilu a pod jménem Springcoil debutoval v loňském roce s EP Fragments, na něž na konci letošního ledna navázal vydáním CD Mirages & Ondulations. Maréchal jej sice doplnil o značně otřepaný návod pro posluchače – vnímat hudbu jako soundtrack k imaginárnímu filmu, hned po poslechu hutné a nápadité ambientní nálady úvodní skladby Bleu Lunaire jsem mu však toto klišé odpustil a předpokládám, že nebudu sám.
Kromě arzenálu klávesových nástrojů či modulárních syntezátorů pracuje také se samplingem, ve zmíněné Bleu Lunaire se tak ozývají třeba přetvářené zvuky nějakého strunného nástroje bohatého na alikvóty a rozeznívaného zřejmě původně i smyčcem. Triphopově cítěné rytmy jsou tu realizovány také mnoha barvami, některé perkuse evokují například tabla, jindy jde třeba o údery industriálně kovového charakteru. Vše dohromady vytváří sazbu zdánlivě až orchestrálních rozměrů. Klávesová ostinata, mnohobarevné plochy a různě stavěné elektronické rytmy nám tu Maréchal předvádí například v kompozicích 3 Cercles, Ondulations nebo Mouvement Perpetuel. Výrazovými extrémy této kolekce jsou potom třetí skladba Dialogues se svými šťavnatě noisovými poryvy a závěrečný kus Pandore (Mirages) postavený na zatěžkaném syntezátorovém riffu se zemitým rockovým feelingem. Všechny tyto výrazové polohy pojímá autor osobitě a příjemně neuhlazeně.
Během poslechu se nám mimoděk různými party připomenou také různá období vývoje elektronické hudby. Některé syntezátorové smyčky nám připomenou průkopnické počiny hudebníků jako například Jean-Michel Jarre nebo Tangerine Dream, těžké rytmy se samply preparovaného klavíru v kompozicích Ombres Mécaniques nebo Nemesis se nesou v duchu industriálního techna, přítomno je ale i okouzlení glitchem a lze tu narazit také na odkazy směrem k world music či hudebním vizím v duchu new age estetiky konce minulého století. To vše ale spíše jen mimoděk, cílené snahy o historické reminiscence či hauntologické hrátky v Maréchalově projevu nenajdeme. Vzhledem k jeho bubenickým schopnostem by mohlo být zajímavé sledovat, jak se svá nová elektronická díla rozhodne prezentovat na koncertních pódiích. Snad k tomu již brzy nastanou zase vhodné podmínky.
Springcoil: Mirages & Ondulations
https://springcoil.bandcamp.com