Spojení ambientu a country je hitem posledních let. Britský projekt Howard Hughes Suite se na prostor, jemuž dominují Američané, dívá z jiného úhlu, originálně a zajímavě.
Klid nekonečné prérie vybízí k podobně všeobjímající muzice. Je až s podivem, že k prolnutí country a new age nebo ambientu nedošlo dříve než před necelými čtyřmi dekádami. Žánrový prapor sice pozdvihl Brit Brian Eno, další zajímavé dění se ale v tomto ranku odehrávalo primárně na severoamerickém kontinentu. Vzpomenout můžeme na známý soundtrack Ry Coodera k filmu Paříž, Texas nebo na tiché pokusy steel kytaristy BJ Colea. Později na těchto základech postavili svá alba například ambientář Steve Roach kooperující s kytaristou Rogerem Kingem, ztišený „pastorální psychedelik“ Bruce Kaphan nebo pouštní svéráz Chas Smith. Aktuálně registrujeme zajímavá alba amerického country ambientu od zpomaleného tria SÜSS, nebo od experimentátorů Chucka Johnsona či Bucka Younga.
Po bloudění na americké nezávislé scéně se teď ale přemístíme do Wiltshire na jihozápadě Anglie za Richie Caswellem, studiovým kytaristou, který už na přelomu století začal tvořit své sólové nahrávky. Těmi nejprve naplnil několik šuplíků, než se je rozhodl postupně vyprazdňovat pod poněkud recesistickým názvem The Howard Hughes Suite. Takže se na jeho bandcampovém profilu můžeme pokochat řadou kolekcí, které mají spíše rockový základ, singl Land of Crow dokonce nabízí nefalšované folkrockové písničky s hostujícím zpěvákem Jimem Calicem. Vedle nich se tam ale nabízí i podobně velká hromada o dost meditativnější muziky. Od ohlasů pozdních nahrávek Clannad nebo Daniela Lanoise až po nepokrytě ambientní bloudění, které svým důrazem na kytarový sound může připomenout sólové nahrávky Robina Guthrieho z Cocteau Twins. Svorníkem veškeré tvorby je ale užití pedálové steel kytary nebo klouzavé tóny akustiky s užitím bottlenecku. To i je případ recenzované novinky High & Lonesome.
Ba co víc, Caswell upustil od svých multiinstrumentalistických choutek a svou novou desku věnoval pouze a jenom zvuku pedal steel kytary. V sedmičce instrumentálek zhodnotil své dlouholeté zkušenosti se studiovým kouzlením a se zvukem milovaného nástroje si vysloveně pohrál. Smyčkoval ho, vrstvil na sebe, tóny desetistrunného nástroje proháněl všemožnými filtry, takže znějí často spíše jako syntezátory. Oproti tomu autor do neustále se proměňujícího podkladu klade tradiční klouzavé tóny, čímž nás pocitově z Británie přemisťuje na pláně amerického středozápadu nebo na vyprahlou arizonskou poušť.
Richie Caswell jako zásadní inspiraci překvapivě jmenuje insomnii – poruchu spánku. Možná právě prožívání tichých nočních hodin, částečně mezi sněním a bděním, dalo základ kompozicím volně plujícím prostorem. Snové scenérie se pomalu ztrácejí a znovu objevují, a posluchači tak nezbývá než se pozvolna plujícím náladám odevzdat. První trojice krátkých skladeb ještě testuje prostor poměrně intenzivními aranžérskými tahy. Pak ale přichází středobod celého alba – více než dvaadvacetiminutová Transcendental Medication. Ta má na rozdíl od zbytku alba výrazně statickou podobu a blíží se tak žánrové obdobě Enovy hudby pro letiště. Zbytek desky se znovu v kratších kusech snaží o další sofistikovanou práci se výchozím materiálem, zenový vrchol má už ale novinka Howard Hughes Suite za sebou.
Britské ohmatávání amerických hudebních tradic má každopádně atraktivní vyznění. Ostatně Richie není v podobném bádání sám. Stačí si poslechnout třeba jen vynikající kompilaci Future Folk: Friendly Faces; Different Spaces vydavatelství Slow Music Movement, jež se postaralo i o vydání recenzovaného alba. Nabídne nám celou řadu podobně zaměřených projektů, které stojí za bližší prozkoumání. Kdo s podobnou nahrávkou přijde první v Česku?
Howard Hughes Suite: High & Lonesome
Slow Music Movement (www.theslowmusicmovement.org)