- Inzerce -

Černý tesák a ne zas tak špinavé kytary

Kytarista Miloš Dolinský, známý třeba z kapely Zapomělsem, vydal v září 2023 první dlouhohrající album svého sólového projektu Černý tesák.

Instrumentální kytarová deska byla dle autorových slov „inspirována postupy elektronických interpretů, jako jsou Burial nebo Boards of Canada”. Inspirace se projevuje mimo jiné absencí různých feelingových klišé, o která jinak většinou nebývá u kytarových nahrávek nouze. V něčem Zůstaň připomene tvorbu loni zesnulého majstra Manuela Göttschinga, jeho nálada je však celkově mnohem uměřenější a například skladba Srdce může svou atmosférou připomenout dokonce i sólové desky Oty Petřiny z 80. let. Miloš Dolinský servíruje posluchači přesnou hru s decentním ruchovým kořením v podobě různých drobných kytarových pazvuků, často se zde ozývají flažolety a občas se zvuk rozpouští v efektových procesorech, ale nikdy až do totálního vymazání zdroje nebo do hlukových erupcí. Přestože je album Zůstaň poklidné, s dynamikou se na něm bohatě pracuje.

Velmi cenným příspěvkem právě k dynamice, ale i celkovému zvuku jsou bicí Zdeňka Jurčíka (Kafka Band, Priessnitz). Občasné vstupy vtipných terénních nahrávek jsou osvěžující, je ale škoda, že tato poloha na desce nedostala trochu více prostoru a nestala se z drobného ozvláštnění samostatnou vrstvou. Kromě vtipně glosujícího bodrého muže ze skladby 332 se zde ještě ozývají zvuky rádia nebo šeptající hlas, to vše ale vždy způsobně udělá místo kytaře a včas vyklidí pole.

Anotace alba slibuje „špinavé kytary”, mám ale dojem, že jsou zašpiněné spíš jen velmi decentně. Špíny by celá deska unesla mnohem víc, nejen ve zvuku kytar, ale i v celkovém mixu. Nejšpinavější nebo snad nejstrašidelnější je skladba Stromy. Nakřáple domácí zvuk se asi nejvíc projeví v úvodu skladby Montana, kde je sice slyšet nějaký ten šum, ten ale dodá celku jen lehce pikantní příchuť a brzy se ztratí v elektronických zvucích.

Mixáž desky si Miloš Dolinský obstaral sám a údajně se jedná o jeho první mix; dával jej pří dohromady mezi studováním zvukařských tutoriálů. To je celkem obdivuhodný výkon, který nakonec ještě stvrdil jako vždy vynikající mastering Tomáše Karáska ze studia Gargle and Expel.

Výsledkem je výborná, sebevědomá a skvěle znějící deska, jakých na české scéně moc nemáme. K poslechu je coby digitální download na Bandcampu či Spotify.

Černý tesák: Zůstaň
vlastní náklad


Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.