- Inzerce -

DIY kutilové terčem velkovýroby?

O loňském komerčním úspěchu firmy Korg s jejím levným miniaturním analogovým syntezátorem jsem již psal v příspěvku Fenomén Monotron. Soutěživost v různých způsobech zdokonalení či jiného využití, kterou tento nástroj/hračka vyvolal u fanoušků domácího hudebního kutilství a circuit bendingu, zřejmě pozoruhodně ovlivnila výrobce při plánování dalšího modelu.

Letošní následovník této nové výrobní řady, která dnešní uživatele vyspělých digitálních technologií vtahuje zpět do pionýrského období prvních syntezátorů, Korg Monotribe, je toho důkazem. Poté co jsme se u Monotronu seznámili se základy tvorby analogového zvuku, nám Monotribe představuje její propojení s jednoduchým osmikrokovým sekvencerem a automatickým bubeníkem

a také s prvními pokusy o tempovou synchronizaci díky vstupům reagujícím na elektrické pulzy, dávným předchůdcům MIDI komunikace. V této video-ukázce je těchto nástrojů propojeno dokonce dvanáct v řadě:

Oproti Monotronu zde množství ovládacích prvků i zvukových možností narostlo víceméně v přímé úměře s cenou. Na zvuku lze měnit více parametrů, dotyková „klaviatura“ lze nastavit i do režimu, kdy ladí, vstup na externí signál již nešumí a nabízí tak širší uplatnění ve studiové práci. Pocity nedostatku u Korgu Monotribe, kterými si výrobce vždy připravuje půdu pro další modely, vznikají nejčastěji z absence univerzálnější synchronizace pomocí standardu MIDI a třeba u nemožnosti úpravy bicích zvuků (ta jedna varianta kopáku, virblu a hi-hatky může rychle omrzet). Tak se ale nástroj tváří ve skutečnosti jen pro „obyčejné“ uživatele. Poučení zvědavci, kteří se této krabičce podívali „do střev“, s překvapením zjistili, že potřebné vybavení pro MIDI komunikaci a změnu třeba délky doznívání bicích zvuků krabička v sobě má, ale nejsou od něho vyvedeny na povrch nástroje konektory či potenciometry. Velká světoznámá firma přijala zkrátka kutily do své cílové skupiny, chystá jim překvapení a podporuje jejich soutěživost. Jinými slovy: prodávaný produkt nemusí být doveden k dokonalosti v továrně, zákazník si ho dokončí sám a ještě si při tom užije (výrobcem naplánované) dobrodružství.

Ohledně konstrukčních kvalit a výdrže, by se mohli výrobci v jiných oblastech elektroniky od výrobců hudebních nástrojů v mnohém poučit, na tento trend ale snad navazovat nebudou. Představa, že si koupím například pračku, která vlastně v sobě bude mít ukrytou i myčku na nádobí, k níž bych si musel sám vyříznout dvířka, mne úplně neláká.


Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.