- Inzerce -

PJUSK: Tele

PJUSK: Tele

Glacial Movements (www.glacialmovements.com)

Není žádným tajemstvím, že Alessandro Tedeschi na svých Glacial Movements records ve slunné Itálii upřednostňuje kraje (pokud možno věčného) ledu, polárního záření a mrazivé tišiny. Do této scenérie se mu náramně hodila tvorba dvojice Pjusk, pod jejímž jménem se ukrývají Rune Sagevik a Jostein Dahl Gjelsvik, konkrétně album Tele (pozor, to není český název! – vyjadřuje zamrzlou podzemní vodu), už třinácté v pořadí „ledové edice“. Oba jmenovaní hudebníci žijí na západním pobřeží Norska v jakémsi bungalowu na horách a jejich inspirací je právě drsná  norská příroda, sníh, led a chlad, což kromě jiného osvědčili i předtím na albech Sart (2007) a Sval (2010,  obě na 12k).

Hned vstup do alba připomene zvukovou reportáž z krajiny zahalené do mlhy, kterou provívá hučivý vichr, kde zaslechneme vzdouvání vod a praskot ledu a kde tušíme sněhovou metelici. Prostě tu mrzne, až praští – což je i slyšet. Atmosféričnost devíti záběrů, které se překlápějí jeden do druhého, vyznačuje povlovnost, valivost, křišťálová zvonivost, zdánlivě nevzrušená vzrušivost, chorovod ledové tříště, protkávaný takřka morseovkovými sděleními. Z minimální rozdílnosti mezi jednotlivými zastaveními, jako je Krystall nebo Polar, se pouze občas vynoří náznak přitvrzenější rytmičnosti, rozdílnost proláklin a vrcholení, dráždivost (která není podrážděností).

Samozřejmě jde o ambientní pojetí, které je předurčeno lokalitou a které můžeme procítit, pokud se poddáme jeho tu (většinou) tlumenějšímu, tu výraznějšímu znění a pokud se ztotožníme s postupy Sagevika a Gjelsvika. Jestliže nás mine, můžeme tuto hudbu pojmout jako pouhé podmalování prostoru, jako zvukovou kulisu. Ale v tom už bývá dvojpólovost ambientu a je třeba doznat, že Pjusk s ohledem na rozmezí edice náleží spíše k těm příznivějším dílkům; sice občas ukolébává, ale většinou neztrácí na intenzitě, proudnosti, hloučení zvukových meteorologických anabází i vnoření do dechu dálav (to pro nás středoevropany, pro tvůrce alba jde o každodenní realitu jejich okolí).

Z. K. Slabý




Opera? Rave? OPERAVE!

Možnosti, úspěchy i limity setkávání operních hlasů s DJskou scénou.

Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.