- Inzerce -

Pere Ubu, DNA, odbory

Mám dvě zprávy, špatnou a špatnější. Tou začnu: před měsícem, 4. srpna, zemřel v třiašedesáti letech baskytarista Tim Wright. Stál u zrodu Pere Ubu, s nimiž nahrál slavný debutový singl 30 Seconds Over Tokyo. Později v New Yorku spolu s Arto Lindsayem a bubenicí Ikue Mori založil trio DNA, jednu z prvních skupin scényno wave, jíž do světa uvedl Brian Eno – producent kompilace No New York (1978). Na té se DNA setkali s Jamesem Chancem, Lydií Lunch a čtyřlístkem Mars. V New Yorku se tehdy děly věci.





 

Pere Ubu, kteří na samém začátku prázdnin vystoupili v Praze, nedlouho po zmíněném koncertu překvapili statusem, který jejich leader, David Thomas, pověsil na kapelní Facebook: „Končím s hudbou. Sbohem.“ Domníval jsem se, že na vině je jeho zdravotní stav, ve skutečnosti za to mohly americké hudební odbory, které si před americkým turné skupiny propagující novinku Lady from Shanghai postavily hlavu a požadovaly, aby dva britští členové skupiny – kytarista Keith Moliné a hráč na digitální elektroniku vystupující pod pseudonymem Gagarin – zaplatili za pracovní víza. Thomas se bránil s tím, že Pere Ubu jsou odjakživa americká kapela, o níž se za více než pětatřicet let existence ví i v tak úctyhodných institucích, jako jsou rock’n’rollová muzea. „Bez Molinéa a Gagarina hrát nebudu,“ rozčiloval se Thomas.




Nakonec americká šňůra ale proběhne. Ve skupině zaskočí americký kytarista, díky satelitním technologiím se ale v jedné písni k Pere Ubu přidají i Moliné a Gagarin. Show must go on, začíná se v pátek 6. září.


Pozitivní skryté záměry

Rozhovor s Michalem Nejtkem.

Opera? Rave? OPERAVE!

Možnosti, úspěchy i limity setkávání operních hlasů s DJskou scénou.

Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.