- Inzerce -

Emptyset: Recur

Emptyset: Recur

Raster Noton (https://www.raster-noton.net)

 

Album Recur projektu Emptyset představuje delikátní zvukové hody pro toho, kdo to rád trochu ostřejší, hutnější, syrovější, ale přitom si zároveň potrpí na patřičný design a úroveň.

Recur je album poměrně abstraktní elekroniky, minimalistické opakující se riffy jsou zde ovšem stlačeny pod tak silným tlakem až přímo cítíme, jak se mění sama materie, ze které původně vzešly. Emptyset stloukají a přehýbají svůj zvuk tak dlouho až dosáhnou zvuku tak hustého, že se jeho molekuly začnou do sebe hroutit. Recur je alchymickou nahrávkou, kde každý zvuk má drtivou váhu. Divné hučení, jako to ve skladbě Absence, může být ve skutečnosti vlastně ticho, slisované nějakým obrovským kompresorem do stavu, kdy se na dně gigantického lisu objeví hutná zvuková usazenina. Bloumavé riffy znějí jako houkání na obří no-input mix pult, jejich chlupatost a neučesanost je ještě zvýrazněna macerováním v nějakém ručně vyráběném zkreslovacím zařízení sestaveném pravděpodobně z mimozemských součástek.




Výsledný zvuk je nicméně čistý, až laboratorně čistý. Zvuky, ze kterých je album složené, jsou pak obří, ba olbřímí, možná uměle zmutované v laboratoři šílených bristolských vědců. Album samotné je krátké, stopáž nějakých třicet minut je velice uměřená, intenzitou však tato designová power electronics předčí mnohé delší kusy. V poslední skladbě Limit se také naplno odhalí přísná rytmická poloha Emptyset.

Pusťte si řádně nahlas!


Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.

Hermovo ucho – Stačí jen poslouchat?

8. března by bylo Janu Zuziakovi (1946–2021) osmdesát. Následujícím textem, jenž je upravenou částí připravované monografie, akcentujeme absenci mimořádné brněnské osobnosti na české umělecké scéně.