- Inzerce -

Zvěř a roboti Davida Cranmera

David Cranmer je nadán zručností, kterou ve velké míře uplatňuje jako výrobce speciálních efektů pro film. Když jeho talent dřímá doma nevyužit, věnuje se stavbě různých objektů, jako domácího modulárního syntezátoru, často však spojuje vášeň pro hudbu a zvuk s nadšením pro různé bizarní objekty, roboty a robozvířata, výsledkem čehož je skupina hudebních robotů. To nám může připomenout robotí kapelu našeho krajana Stanleyho Povody aka Robotmana. Podobnost je však pouze vzdálená. Cranmerovi roboti až na vyjímky neztrácejí čas pohybem, jsou to většinou vlastně jenom zvukové přístroje v podobě robotů či zvířat. Cranmer je tak spíše originálním designérem a elektronickým “bastlířem” v jedné osobě. 

Vyloženě designérským kouskem je robot Ralph, jehož vnitřnosti tvoří Weird Sound Generator zkonstruovaný Rayem Wilsonem, stojícím za webovou stránkou musicfromouterspace.com, internetovým poutním místen každého vyznavače DIY elektroniky.

Zde vizte Weird Sound Generator v originálním balení.

Další příklad originální zakapotování existujícího nástroje je Badgermin, trochu makabrózní instalace využívající vycpaného jezevce jako obal pro Theremax Theremin Paia.

Taxidermické hrátky pokračují prostřednictvím sovího tereminu, vyvinutého na objednávku pro Scotta Williamse.

Ještě dál jde pak Cranmer v obsesi hudebními zvířaty u instalace nazvané Soví varhany. Zde si naštěstí vystačí ze sovami z plastické hmoty. Soví varhany tvoří soustava čtyřiceti devíti  “vyladěných” sov ovládaných pomocí tříoktávové klávesnice. Nástroj je polyfonní, to znamená, že všechny sovy umí houkat i současně. Při zahoukání se také příslušné sově červěně rozsvítí oči. Padesátá sova nehraje, za to svítí nikoli červěně, ale zeleným laserovým paprskem.

Humánnější a také mnohem muzikálnější verze jiných zvířecích varhan, známých z produkce britské skupiny Monty Python:

Poněkud veselejší, až infantilně veselá je jiná instalace, pojmenovaná Programovatelné hudební prase, nebo prostě Prase. Prase david Cranmer vyrobil ze starého kompresoru, který vybavil elektronickými vnitřnostmi, popisovanými jako “tajný objekt”. Jedná se v podstatě o počítačem obsluhovaný sampler jehož ovládací prvky jsou vyvedeny na kapotu Prasete v podobě soustavy roztomile barevných gombíků. Zde vizte Prase obsluhované členy projektu Nine Owls in the Baguette:

A na závěr robotučňák Brian, pohánění řetězovým převodem. Brian je mechanický hudební automat v podobě obřího tučňáka, poháněný motorem Honda, který roztáčí osm ozubených kol s nástavci, souštějícími perkusivní elementy v těle tučňáčího monstra. ty tvoří několik bubnů, činely a také soustava klaksonů. Pod klopotným zvukem bubnů je samozřejmě slyšet ječení motoru, který celou instalaci uvádí do pohybu a tak je Brian především sám sobě doprovodem i rušitelem zároveň.


Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.