- Inzerce -

Pořádná dávka Muslimgaze

Bryn Jones zemřel v roce 1999, když mu bylo osmatřicet. Předtím celý život bydlel u rodičů a tvořil – někdy až album denně. Za života mu jich vyšla víc než stovka, další po smrti. Zdroje tu stále jsou… Coby Muslimgauze byl Jones hlasitým obhájcem Palestinců a zarytým antisionistou, jeho hudební tvorba proto nepřekvapivě těží ze zvuků blízkovýchodní tradice přetavených do postindustriálních rytmických „manter“. 

Německý archivářský boutique label Vinyl on Demand Jonesovi přednedávnem věnoval jeden ze svých opulentních LP boxů dostupných pouze předplatitelům. Kolekce Chasing the Shadow of Bryn Jones 1983-1988 obsahuje deset alb, bonusové CD, nějaký ten plakát, co je ale hlavní – dvousetstránkovou knihu muslimgauzovského fanouška a badatele Ibrahima Khidera. Jonesův ložnicový příběh za přečtení jistě stojí, trocha knihovnického pořádku v té záplavě hudby jistě také neuškodí.




A jedna česká hymna.





Pozitivní skryté záměry

Rozhovor s Michalem Nejtkem.

Opera? Rave? OPERAVE!

Možnosti, úspěchy i limity setkávání operních hlasů s DJskou scénou.

Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.