- Inzerce -

Ostrak Mode: Copy and Paste

Jméno Josefa Ostřanského je spojeno především s kapelami Dunaj, potažmo Dunajská vlna nebo E a ještě nedávno byste určitě nečekali, že natočí sólové album, kde budou hrát celkem podstatnou, i když de facto ne zcela klíčovou roli různé elektronické mašinky. I tady totiž Ostřanský pod pseudonymem Ostrak Mode nezapře svůj cit pro rockový drive a schopnost napsat nosnou melodickou píseň.

Asi nejvíce elektronického koření najdeme ve skladbě Fráze, k níž si napsal Josef i text a Filip Remunda k ní natočil pozoruhodný videoklip. I díky tomu se stala jakýmsi pilotním hitem, byť skutečně hitové ambice v nejlepším slova smyslu bych viděl spíš ve skladbě Manuál, která je druhou ryze autorskou Josefovou záležitostí. Fráze je ovšem svým způsobem částečně epická věc, tudíž se ke klipovému zpracování, byť údajně inspirovaném nedějovou Bezúčelnou procházkou Alexandra Hackenschmieda, více hodí. K celkové poetice ovšem skvěle padnou i lyrické texty Ostřanského dlouholetého souputníka Karla Davida. Za skutečně nejsilnější věc celého alba považuji Láhve, které jsou opravdu dunajovského ražení a Ostřanský je tu nejvíc doma a přesto neopakuje sama sebe. Nikoliv nepodstatnou zajímavůstkou je ovšem i instrumentální Lullaby pouze s brumendem a jakousi ambientní atmosférou. Nejslabším článkem je pak asi závěrečné synthpopové disco Stříbro snů, kde už to trochu zavání kýčem. Jednoznačnou devizou je ovšem Josefův zpěv, který v jeho dřívějším působení zdaleka nedostal adekvátní prostor. Specifická barva hlasu a dikce mají skutečně své kouzlo a osobitost. Jinak ono využití spíše předpotopní (což ovšem není na škodu!) elektroniky skutečně není to, o co se album opírá a dá považovat za čistě vhodně použitý kosmetický prostředek než jako nějaký zásadní zlom. Oním zlomem je to, že Ostřanský dokázal, že je zcela soběstačný a má co předvést, což není u čistě sólových alb vždycky pravidlem.

Ostrak Mode: Copy and Paste

Polí 5 (https://www.polipet.cz)

P.S.: Křest alba Copy and Paste proběhne 21. května v pražském klubu Jazz Dock a na živém provedení se budou podílet Miroslav Chyška (kytara, baskytara, mix a mastering alba) a Dano Šoltis (bicí, samply, zpěv, jeden z bubeníků Dunajské vlny). Hostem a kmotrou pak bude Dorota Barová.


Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.

Hermovo ucho – Stačí jen poslouchat?

8. března by bylo Janu Zuziakovi (1946–2021) osmdesát. Následujícím textem, jenž je upravenou částí připravované monografie, akcentujeme absenci mimořádné brněnské osobnosti na české umělecké scéně.