- Inzerce -

Stanislav Abrahám: ENOLA

Stanislav Abrahám je český umělec a zabývá se nejrůznější audiovizuální tvorbou. Již v srpnu letošního roku vyšlo v relativní tichosti jeho album ENOLA, jež zachycuje hudební doprovod ke stejnojmennému představení režisérky a vzdušné akrobatky Elišky Brtnické. Album je přiznaně inspirované japonskou estetikou a pocity lidí přeživších jadernou explozi v Hirošimě. Posmutnělé nálady proto pochopitelně převažují, nejde ale o jednoznačně temnou nahrávku – vrstvy smutku občas prorazí nepokrytě radostné momenty, jako v tracku Uchuu, který evokuje půvabné ráno před krásným letním dnem. Ostatní tracky jsou chladnější a hodí se spíše k počasí dnešních dnů.

Abrahám dokáže neobyčejně pečlivým způsobem dávkovat tóny a proto je prolínání akustických zvuků s elektronikou naprosto nenucené. Celek působí velice dojímavě a silně, ale zároveň prvoplánově netlačí na nejnižší city posluchačů, jak tomu občas při posmutnělém ambientu bývá. Zahloubané klavírní linky se ladně proplétají s jemnými elektronickými efekty, přičemž je na pozadí doprovází neidentifikovatelné terénní nahrávky. Japonské inspirace se postupně rozplývají, jemné tóny působí spíše na individuální představivost, než aby odkazovaly k určité estetice či konkrétním umělcům.

Jednotlivé skladby jsou pozoruhodně sestavené a nahrávka vrcholí v závěrečném kusu Kokoro. Album velmi dobře obstojí i mimo divadelní představení, protože důvtipně podněcuje vizuální fantazii posluchačů a posluchaček, kterým se při dostatečném zahloubání do nahrávky může rozvinout imaginární představení přímo před očima. K tomu přispívá i působivý cover art, pocházející ze zmíněného představení. Snad se brzy dočkáme další reprízy.

Stanislav Abrahám: ENOLA

(https://stanislavabraham.bandcamp.com)


Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.