- Inzerce -

The Urge Trio: Live at the Hungry Brain

Další z chicagských (po)zastavení švýcarského saxofonisty a osnovatele labelu Veto-Records, Christopha Erba, realizované tentokrát zase se saxofonistou a basklarinetistou Keefem Jacksonem a violoncellistkou Tomekou Reid, navazuje na CD Live in Toledo z roku 2014 a opětovně nás zláká rozsáhlou improvizací, kterou bych nazval zjitřeným jitřněním. 

Těch čtyřiatřicet minut nadsazeného zábludnění ovšem záměrně neprobíhá v jednolitém proudu, je to vlastně několik kvazi-kompozic, souvisejících navzájem i se popírajících, propírajících jednotlivé prostupy. Po odevzdaně proreptávaném, protěkávaném a prosmýkávaném počátku nás čekají nová a nová nadechnutí, proskribovaná ze tří stran, závratná, dodešná, vyvracovaná i zdánlivě poztrácená. Ty saxofony (u Jacksona sopraninový a tenorový se zmíněným basklarinetem, U Erba sopránový a rovněž tenorový) si vzájemně nezaclánějí, táhnou za jeden provaz, což dotvrzuje také cello.

Je to zajíkavě i provolněně potměšilé spojenectví, cíleně vyostřované, prošpikovávané žejbrováním a vehiklováním, občas radostně zmatkující (i s pokřikováním), nasouvající se i sesouvající do posouvající se melodie, která bytní, vřavňuje s podšprajcovaným „klepáním“, protrvává, zarytmizovaně se vyšplhává a… Po vnitřním zlomu si trojice najednou hraje na schovávanou, její hra se rozviřuje, prohlučivě kolovrátkuje, rozverní i mrzoutí, protichává i pudivítří, rozměňuje celistvost na drobné, zavrzává i pobluzuje, popis(k)uje. Po chvíli prošplouchávání, čečetkování a čiřikání však situace vyvřelinově nabobtná, rozpoutaně a rozcupovaně nahoustne a drásavě a mručivě zároveň se naštětí, aby znovu zacílila do řetězového vypravěčství. To se rozjíždí, paběrkuje, rozkolísává, a znovu se střemhlavou doskočností zaútočí. Oba saxofonisté se dohadují, rozševelí, proštěbetávají, ochomýtají se kolem violoncellové podesty se zdánlivou bezradností, ale hned vyústí do nového jařmování, sepnutého i sepsutého, zabíhavého do nářkového či posměvačného „koloritu“.

A to postihuji pouze tu nejzávažnější proměnlivost, kterou hýří Live at the Hungry Brain. Proměnlivost, která se sesumírovává v jeden doličný celek. Chcete-li prožít rozimprovizované dobrodružství, tady je máte! Je to další Erbův majstrštyk.

 

The Urge Trio: Live at the Hungry Brain

Veto-exchange (www.veto-records.ch)


Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.

Hermovo ucho – Stačí jen poslouchat?

8. března by bylo Janu Zuziakovi (1946–2021) osmdesát. Následujícím textem, jenž je upravenou částí připravované monografie, akcentujeme absenci mimořádné brněnské osobnosti na české umělecké scéně.