Velmistr nejen domácí hlukové scény, Radek Kopel, se nadále činorodě pouští do dalších a dalších koncertních akcí a nahrávacích sessions. Letitý leader legendárních radikálně noisových Napalmed, jejichž dráha smutně skončila v roce 2013, skrze svůj nynější hlavní team Eine Stunde Merzbauten rozšiřuje výrazové prostředky různými dalšími směry, nekompromisnost je ale nadále základní vlastností všeho počínání. Od pseudorevivalového image na prvním albu se postupně dostali třeba ke zdravě neotesanému hlučnému freejazzu a i jejich nové šesté CD nESMysl přináší polohy nové. Tři tracky zde prezentují šťavnaté dada napřed v mluveném slově, poté v iracionální instrumentální kapele a do třetice v destruktivní elektronice.
Emblematickým pro toto album bude pravděpodobně kus první. Tři čistě nahrané mužské hlasy (kromě mírné závěrečné granulace) zde recitují přes sebe texty vpravdě jedinečné. Radek Kopel totiž připravil koláž z výživných úryvků z hudebních recenzí v magazínu UNI od pánů Zdeňka K. Slabého a jeho syna Petra, které zajisté znají také naši pravidelní čtenáři. Především Zdeněk K. Slabý je ve svých textech známý svými floridními sledy historismů i vlastních neologismů, onomatopoických, metaforických, metonymických, čistě fantaskních i jen morfologicky zdeformovaných, s nimiž vyvolává u čtenářů reakce někdy nadšené, jindy i pohoršené (zvláště pokud se někdo snaží o překlad). Díky ESM mají každopádně všichni možnost slyšet řadu těchto osobitých popisných frází a přirovnání v opravdu lobotomické trojhlasé smršti. U kdejakého noisu se dá uklízet pokoj či umývat nádobí, zde lze poslech pouze stoprocentně odmítnout nebo přijmout. V takovém případě se ovšem po tak „ziritovaném nahloučení všeho rozvichřeného gejšlení, špílcování, prozáplatované rolničkovosti, hračičkování, žalmovém morousování a mrskutech ze všech dalších kadlubů a tyglíků“ dostaví pocit tonutí v dada a těžko říci, jak na něj emocionálně nahlížet. Sám mohu mít na tuto kompozici již značně zkreslený pohled, když se mi jako editorovi našich recenzí v paměti kdejaké z ulovených kousků také ozývají s po mnoho let opakujícími se pocity korektorské kapitulace. Zároveň zde to ovšem jako celek při troše poetického vhledu není příliš mimózní pojmenování toho, co následuje v dalších dvou rozsáhlých instrumentálních kusech. (Ještě že našim recenzentům neumožňujeme publikování 3D textů.) Zde slovní eskapády pánů Slabých získávají paradoxně oproti názvu desky svůj nový smysl.
Kytara a elektronika zkreslené k nepoznání se zajímavě pojí i s čistě nahranou akustickou bicí soupravou i s destruktivním pojetím práce s bicím automatem. Je to zvukově lákavý šťavnatý freejazz, abstraktní rock’n’roll i postapokalyptické elektronické noisové a vazbící běsnění, ale možnost svobodnějšího pohybu v okolí reprobeden už tu přeci jen oproti prvnímu hitu je.
Na tomto albu jsou ESM radikálnější ve skladbě než při opojné improvizaci. Kromě textové struktury první skladby má prý i druhá nahrávka komponovaný plán ve světelném rozměru při nahrávání. Osobně bych od nich rád slyšel další podobně silná kompoziční řešení i v budoucnu, ale výsledky všech jejich přístupů si zatím zaslouží velký respekt a potlesk. Zkrátka jen tak dál a jen houšť! Koneckonců datum vydání 17-07-2017 je sice hezky kulaté pro vydání šesté desky, ale tu sedmou to také poněkud předpovídá.
Eine Stunde Merzbauten: nESMysl
(vlastní náklad, https://bandzone.cz/merzbauten)