- Inzerce -

Agnes Hvizdalek: Index

Experimentátorka Agnes Hvizdalek na své sólové desce konfrontuje své vokální umění se specifickým prostorem. Sedmačtyřicet minut dlouhá nahrávka vznikla uvnitř šedesát metrů vysokého komína ve staré továrně Casa das Caldeira v São Paulu, kde byla Agnes v loňském roce na rezidenčním pobytu.

Prostředí je to zvukově pozoruhodné, je poněkud šumné a zaznívají do něho i rozličné ruchy velkoměsta, včetně například enormního množství helikoptér. Prim však rozhodně hraje hlas Agnes Hvizdalek. Tato rakouská zpěvačka žijící od roku 2008 především v Norsku disponuje tolika vokálními výrazovými prostředky, že jsou srovnatelné s bohatě vybaveným syntezátorem. Vedle klasického pěveckého rozsahu používá též řadu hrdelních technik, širokospektrálně sípavých zvuků a rozšířených technik s mluvidly, všechno naprosto virtuozně a se smyslem pro výstavbu celku. Nahrávka ji ukazuje, jak se vždy některou z těchto technik snaží improvizačně komunikovat s aktuální zvukovou situací v okolí, jednotlivými témbry a průběhy se snaží v delších časových úsecích ohledávat své aktuální prostředí.

Zvláště takováto práce s hlasem je velmi osobní a grafika alba, využívající otisk jejího prstu, je vůči tomuto přístupu v podstatě kongeniální. Obojí má v sobě snadno pochopitelnou uměleckou jedinečnost, bohatou strukturu a abstrakci, i obecný vztah k lidskosti bez autocenzury. Jedinečné album.

Agnes Hvizdalek jsme mohli potkat již vícekrát také v Čechách. V roce 2010 zde několikrát koncertně i workshopově uvedla rakousko-norsko-české improvizační těleso ÖNCZkekvist Orchestra a v loňském roce zde hostovala s improvizačním projektem Krekso společně s Vojtěchem Procházkou, Petrem Vrbou a s Tomášem Procházkou, na jehož labelu Meteorismo vyšla debutová deska Strictly Acoustic a Agnes nechyběla ani letos na křtícím koncertě v žižkovském klubu Punctum. Uměleckou cestu této pozoruhodné dámy stojí zato sledovat.

 

Agnes Hvizdalek: Index

Nakama Records (https://www.nakamarecords.no)

 


Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.

Hermovo ucho – Stačí jen poslouchat?

8. března by bylo Janu Zuziakovi (1946–2021) osmdesát. Následujícím textem, jenž je upravenou částí připravované monografie, akcentujeme absenci mimořádné brněnské osobnosti na české umělecké scéně.