- Inzerce -

Birgit Ulher – Christoph Schiller: Tulpe Schicht Brille

Birgit Ulher i Christoph Schiller jsou původně vystudovaní výtvarníci, což se na jejich hudební tvorbě jednoznačně odráží. Co se nástrojů týče, je Birgit v prvé řadě trumpetistka a Christoph v současnosti hráč na spinet. K tomu ovšem přidávají nejrůznější objekty, elektroniku a Birgit v neposlední řadě také rádio. Společně jim vyšlo již v roce 2012 na prestižním labelu Another Timbre album Kolk.

Jejich nový opus, který by se snad dal přeložit jako Brýle tulipánové vrstvy jeví určité známky zvukového surrealismu a každopádně představuje hlubinnou imaginaci. Úvodní a nejdelší (cca dvanáctiminutová) kompozice Pollergebiet je plná klopotavých zvratů a překvapení, které vás leckdy až zaskočí a můžete se příjemně uleknout. Využívají zde celý arzenál svých hudebních prostředků a výsledek tudíž hýří všemi audiálními barvami. Jenom zvuk hlavních nástrojů zde není povětšinou příliš čitelný, což právě vyzdvihuje jejich inovátorské postupy. Titulní skladba je mnohem jednozvučnější a plyne monolitičtěji. Nástup k čistšímu nástrojovému pojetí předznamenává nejkratší (necelé čtyři minuty) etuda Hohltier, plněji se však začíná rozvíjet až v následující Licht Pilot plné pauz a jednotlivých úderů do kláves či strun a fuků-puků. Závěrečná Teich Tisch Leib je pak vedena jako trumpetová zeď, pod níž zní drnkání – brnkání. Zeď v půlce na chvíli zmizí a poté se objevuje jen v podobě jakýchsi cihelných torz, které vysublimují v pouhé chřestění, aby se stěna v poněkud rozdrolenější podobě před koncem znovu objevila. Skutečně působivé sonické obrazy kombinující široké spektrum hráčských technik.

Birgit Ulher – Christoph Schiller: Tulpe Schicht Brille
Inexhaustible Editions (inexhaustible-editions.com)


Výlet do Vaxjö

O Nattramnovi, mýtotvornosti a prasečích nožkách.

David Thomas 1953–2025

Hovnajs. Odešel frontman Pere Ubu, zlý dědek amerického rocku.

Nejde jen o talent, ale hlavně o podmínky

S Barborou Vackovou Gillies o ženách skladatelkách.

Zkouška sirén – experimenty na ajmarský způsob

Cergio Prudencio a jeho divoký postkolonialismus

laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.