- Inzerce -

David Lang: this was written by hand

David Lang: this was written by hand

Cantaloupe Music (https://cantaloupemusic.com)

 

David Lang (*1957), americký skladatel řadící se k širokému proudu post-minimalistických autorů a spoluzakladatel projektu Bang on a Can, vydal v loňském roce nové CD skladeb pro sólový klavír v podání britského klavíristy Andrewa Zolinského. CD this was written by hand obsahuje kromě titulní desetiminutové kompozice ještě cyklus osmi vzpomínkových skladbiček nazvaný memory pieces.

Nostalgické ladění přebalu a Langových komentářů ke skladbám se odráží i v náladě hudby. Titulní kompozice this was written by hand (2003) byla napsána rukou autora, který deset let před tím zapisoval svou hudbu pouze pomocí počítače. Jak Lang píše v komentáři, psal skladbu s otázkou, zda způsob zápisu ovlivňuje znějící podobu hudby. Lang v this was written by hand navozuje nostalgickou atmosféru vrstvením melancholicky znějících motivků a jejich opakováním připomínajícím přeskakování poškrábané desky. Nostalgie, nepřímo proklamovaná v komentáři ke skladbě, je i nostalgií znějící a zároveň (nevědomou) nostalgií opotřebovaných kompozičních klišé post-minimalismu. Odpověď na Langovu otázku je tedy patrně kladná.

Osmidílný cyklus memory pieces je vlastně soubor krátkých zvukových studií, hustších či řidších hudebních bloků, navenek statických, uvnitř však hybných zvukových ploch. Ve všech kusech je jejich homogennost zajištěna motorickým opakováním jednotlivých tónů nebo krátkých figur ve zřetelných, více či méně tonálních harmoniích. Komentář k CD zmiňuje genezi klavírního cyklu vzpomínkových kusů na přátele Davida Langa. Memory pieces vznikly z popudu Yvara Mikhashoffa, který je také jedním z dedikantů. Kromě něj jsou v brilantních minimalistických plochách à la Philip Glass vzpomínáni ještě Bette Snapp a Frank Wigglesworth, v romantických gestech či impresionistických mlhách pak Kate Ericson, Jacob Druckman, Anna Cholakian a David Huntley. Výjimku z nevýrazného proudu minimalistických patternových variací tvoří hned první z osmi memory pieces, který je věnovaný Johnu Cageovi (komponovaný jako reakce na jeho úmrtí v roce 1992). Tuto víceméně temnou meditaci tvoří pomalý dvojhlas v nejhlubších a nejvyšších polohách nástroje, přičemž trvání jednotlivých tónů „melodie“ je vyplněno opakováním těchto tónů. Kontrast pomalé melodiky a pulzujících ploch tónů spolu s kontrastem rejstříků klavíru znamená nejsilnějších pět minut celého CD. Cyklus memory pieces, stejně jako skladba this was written by hand, nevybočuje zřetelně ze škatulky post-minimalismu, ani nepřekonává stín slavných jmen stylu.

 


Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.