- Inzerce -

DNMF: DNMF

DNMF: DNMF

Moving Furniture Records (https://www.movingfurniturerecords.com)

 

“El ritmo, Seňor – el ritmo de la tierra – to dunění dole v zemi!”

                                                                                   H.P. Lovecraft

 

Projekt DNMF vznikl sloučením dvou holandských kolektivů, “heavy jazzového” dua Dead Neanderthals a dronově ambientních Machinefabriek. Jako společné téma jim posloužil temný lovecraftovský vesmír. Výsledkem jejich spolupráce jsou dva téměř dvacetiminutové tracky pojmenované názvy Lovecraftových povídek: Věc na prahuBarva z kosmu. Hudba DNMF je přísně atmosférická, a i když chvílemi přitvrdí až k nesnesitelnosti, nikam nespěchá – Lovecraftovi Prastaří mají času dost a lidské hemžení je nezajímá. Přísné drony a monotónní tribální bubny v první skladbě The Thing on the Doorstep navozují dokonalý pocit bezčasí. Bubny duní kdesi dole v zemi a ve výškách se proplétají klávesové držáky se stručným saxofonem. Do toho čímsi ramplují bůhvíjaké rouhavé entity. Zvuk je temný a odměřený, ve výškách jaksi vyšisovaný, jako starý obraz nebo záznam přehrávaný z odřeného pásu. Zvuk saxofonu se podobá zvuku výstražné sirény zaslechnuté odkudsi z dáli. Elektronické zvuky jsou příznačně nekonkrétní a bicí zní opravdu odkudsi ze země.

Ve druhé skladbě The Colour Out of Space se nám pravěké kombo alespoň zvukově trochu přiblíží, v jejím úvodu jsou slyšet konkrétní klávesové plochy, ty však poté vystřídá frenetické bubnování rovněž náhle odhalující celou bicí soupravu, i když řádně upravenou nějakým nepopsatelně hrůzným zkreslovacím efektem. Nekonečný drone vystřídá nervní beat, jen nepatrně podpořený klávesovými držáky ševelícími v tmách prvotního vesmíru. Iä! Shub-Niggurath! Černá koza z lesů s tisícem Mladých!

Beat se ke konci skladby vrátí ke své úderné jednoduchosti, vrátí se varovný drone spolu s blouznícím zkresleným saxofonem, aby v úplném finále vystoupal téměř v typický Zeuhl a symbolicky tak propojil R’lyehskou kulturou s tou Kobaïanskou. Pro každého milovníka Lovecraftovských hororů tzv. Must-Hear. Pro mě zatím nejúspěšnější pokus o převedení atmosféry příběhů providenského fantasty do hudební podoby.

Ygnaith…thfithkh’ngha….y’bthnk…h’… Ia! Ia!


 

 


Zkouška sirén – Rytmy k jiným světům

Dva filmy s hudbou a smrtí v hlavní roli

Hermovo ucho – Chvála dlouhověkosti

Stoletý Marshall Allen vydává první desku pod svým jménem, o dva roky mladší Milan Grygar stále vystavuje nová díla, osmdesátiletý Anthony Braxton pracuje na šestatřicetidílné opeře.

Jiří Durman a Miroslav Posejpal: Nové a nové spirály

V kavárně s věrozvěsty české improvizace.

Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.

Vzpomínka na Jaroslava Paláta

Před třiceti lety zemřel Jaroslav Palát, zakladatelská osobnost české industriální hudby. Připomínáme jej rozšířením textu, který pro nás před dvanácti lety napsal jeho hudební souputník.