- Inzerce -

Druhé zklidnění Arii Rostamiho a Daniela Blomquista v krajině sněhu a ledu

Spolupráce dvou elektronických muzikantů, Arii Rostamiho a Daniela Blomquista, začala před pěti roky ambientním albem věnovaným nejlepších místům k pozorování vesmíru na Antarktidě. Na zamrzlý světadíl se oba Američané vracejí i s letošní novinkou Still.

Nadšení pro extrémně chladná místa projevoval Daniel Blomquist už před tím, než dostal nabídku natočit další hudební fresku pro „sněžný label“ Glacial Movements. Vždyť elektronické trio, ve kterém v první dekádě 21. století hrál, se jmenovalo 15 Degrees Below Zero. Kolekce Wandering Eye pak poprvé širší veřejnosti představila společnou tvorbu elektroniků, jež se do té doby odehrávala pouze v koncertně improvizované podobě. Dnes už víme, že první studiové pokusy nepřinesly jen materiál na půl dekády starou kolekci, ale i další haldu nápadů, které čekaly na další zpracování. Aria s Danielem totiž spolupráci nepřerušili, ale jali se zkoumat další žánrová teritoria. Na albech Signal ArtifactDistant Companion se více projevily tanečně elektronické sklony Arii, na loňské kolekci Sketch for Winter VIII: Floating Tone zase dvojice experimentovala s akustickými elementy a hromadou samplů. Letošní album Still se jeví jako návrat dvojice na původní ambientně elektronické místo. Aby ne, vždyť výchozí materiál šesti kompozic novinky pochází právě z oněch odložených záznamů z období první práce pro Glacial Movements.

Dokonce i z tiskových zpráv zaznívá jisté rozčarování muzikantů, že se „druhá deska ledová“ na veřejnost se dostává až nyní, ač byla připravena již v roce 2018. Nakonec ovšem Američané uznávají, že jistá vydavatelská strnulost nakonec zasadila album do výrazně jiného, ale o to zajímavějšího koronavirového prostředí. Právě pomalý pohyb, tak příznačný pro ledový kontinent, je středobodem novinky a lze ho brát jako podobenství i k dnešní lockdownem zabrzděné době.

K psaní této recenze jsem si sedl první jarní den, kdy celou republiku pokryl sníh a rtuť na teploměru nevyšplhala nad bod mrazu. Také první skladba Still se jmenuje -2°C, a tak nějak charakterizovala náladu toho dne, tichou a zadumanou. Základy svých ambientních kompozic staví muzikanti na jemných hlucích (Crystal Gazer nebo A Paralysis) nebo statických syntetických plochách (Undercooled nebo Hoarfrost), jež se velmi zvolna proměňují, aby skončily někde úplně jinde, než začínaly. Tím nechci říct, že by se Rostami s Blomquistem vzdalovali ambientnímu hájemství, jen si dávají záležet, aby jejich produkce měla neustálý subtilní vývoj. Všechny položky kolekce nám evokují představu rozsáhlých zamrzlých prostor, které uchvátí už svou (sonickou) rozlehlostí. Jednou se však okolo prohání vítr, podruhé sluncem prohřáté podloží pomalu puká a bublá, potřetí jako bychom v nastalém tichu slyšeli ozvěny neznámé přírodní symfonie.

V rámci mantinelů tématu i žánru stvořili Aria Rostami s Danielem Blomquistem opět maximálně barevnou kolekci, která může být díky své komplexnosti zábavou na řadu dlouhých (nejen zimních či lockdownových) večerů.

Aria Rostami & Daniel Blomquist: Still
Glacial Movements (www.glacialmovements.com)


Zkouška sirén – Rytmy k jiným světům

Dva filmy s hudbou a smrtí v hlavní roli

Hermovo ucho – Chvála dlouhověkosti

Stoletý Marshall Allen vydává první desku pod svým jménem, o dva roky mladší Milan Grygar stále vystavuje nová díla, osmdesátiletý Anthony Braxton pracuje na šestatřicetidílné opeře.

Jiří Durman a Miroslav Posejpal: Nové a nové spirály

V kavárně s věrozvěsty české improvizace.

Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.

Vzpomínka na Jaroslava Paláta

Před třiceti lety zemřel Jaroslav Palát, zakladatelská osobnost české industriální hudby. Připomínáme jej rozšířením textu, který pro nás před dvanácti lety napsal jeho hudební souputník.