- Inzerce -

Druhé zklidnění Arii Rostamiho a Daniela Blomquista v krajině sněhu a ledu

Spolupráce dvou elektronických muzikantů, Arii Rostamiho a Daniela Blomquista, začala před pěti roky ambientním albem věnovaným nejlepších místům k pozorování vesmíru na Antarktidě. Na zamrzlý světadíl se oba Američané vracejí i s letošní novinkou Still.

Nadšení pro extrémně chladná místa projevoval Daniel Blomquist už před tím, než dostal nabídku natočit další hudební fresku pro „sněžný label“ Glacial Movements. Vždyť elektronické trio, ve kterém v první dekádě 21. století hrál, se jmenovalo 15 Degrees Below Zero. Kolekce Wandering Eye pak poprvé širší veřejnosti představila společnou tvorbu elektroniků, jež se do té doby odehrávala pouze v koncertně improvizované podobě. Dnes už víme, že první studiové pokusy nepřinesly jen materiál na půl dekády starou kolekci, ale i další haldu nápadů, které čekaly na další zpracování. Aria s Danielem totiž spolupráci nepřerušili, ale jali se zkoumat další žánrová teritoria. Na albech Signal Artifact a Distant Companion se více projevily tanečně elektronické sklony Arii, na loňské kolekci Sketch for Winter VIII: Floating Tone zase dvojice experimentovala s akustickými elementy a hromadou samplů. Letošní album Still se jeví jako návrat dvojice na původní ambientně elektronické místo. Aby ne, vždyť výchozí materiál šesti kompozic novinky pochází právě z oněch odložených záznamů z období první práce pro Glacial Movements.

Dokonce i z tiskových zpráv zaznívá jisté rozčarování muzikantů, že se „druhá deska ledová“ na veřejnost se dostává až nyní, ač byla připravena již v roce 2018. Nakonec ovšem Američané uznávají, že jistá vydavatelská strnulost nakonec zasadila album do výrazně jiného, ale o to zajímavějšího koronavirového prostředí. Právě pomalý pohyb, tak příznačný pro ledový kontinent, je středobodem novinky a lze ho brát jako podobenství i k dnešní lockdownem zabrzděné době.

K psaní této recenze jsem si sedl první jarní den, kdy celou republiku pokryl sníh a rtuť na teploměru nevyšplhala nad bod mrazu. Také první skladba Still se jmenuje -2°C, a tak nějak charakterizovala náladu toho dne, tichou a zadumanou. Základy svých ambientních kompozic staví muzikanti na jemných hlucích (Crystal Gazer nebo A Paralysis) nebo statických syntetických plochách (Undercooled nebo Hoarfrost), jež se velmi zvolna proměňují, aby skončily někde úplně jinde, než začínaly. Tím nechci říct, že by se Rostami s Blomquistem vzdalovali ambientnímu hájemství, jen si dávají záležet, aby jejich produkce měla neustálý subtilní vývoj. Všechny položky kolekce nám evokují představu rozsáhlých zamrzlých prostor, které uchvátí už svou (sonickou) rozlehlostí. Jednou se však okolo prohání vítr, podruhé sluncem prohřáté podloží pomalu puká a bublá, potřetí jako bychom v nastalém tichu slyšeli ozvěny neznámé přírodní symfonie.

V rámci mantinelů tématu i žánru stvořili Aria Rostami s Danielem Blomquistem opět maximálně barevnou kolekci, která může být díky své komplexnosti zábavou na řadu dlouhých (nejen zimních či lockdownových) večerů.

Aria Rostami & Daniel Blomquist: Still
Glacial Movements (www.glacialmovements.com)


Hermovo ucho – Stoletý Milan Grygar

Nevšední výtvarník a intermediální umělec, průkopník akustického kreslení a autor mnoha nekonvenčních partitur, se 24. října dožívá neuvěřitelných 100 let.

Zkouška sirén: kosatky, krocani a vlci

Mezidruhová hudba Jima Nollmana

Dialogy se spektrálním myšlením

Recenze koncertu Complex Sounds: Piano and Beyond.

Punk z nejdražšího města

Jak fentanylová krize a astronomické nájmy formují zvuk Vancouveru.

Kardiostimulátor 271

Německý útok na Arles, americké město v Rusku a pobyt v blíže neurčeném chrámu

Hermovo ucho – Boloňské imprese

V každém patře jiné klavíry.

Festival Contempuls se vrací

Tři večery na Žižkově

Vnitřek zvuku rozevřený do prostoru a času

S dramaturgem Otto Wankem o letošní Expozici nové hudby a spektralismu coby její programové náplni

Nevidim

a proto je třeba tenhle rozhovor především slyšet.