- Inzerce -

Eli Keszler: Catching Net

Eli Keszler: Catching Net

PAN (https://www.pan-act.com)

 

Eli Keszler je bubeník, kterému je tradiční způsob hraní i klasická bicí souprava málo a své hudebně zvukové výboje naplno předvádí na 2CD Catching Net. Téměř celé album (a první CD dvoualba beze zbytku) stojí na instalaci Cold Pin. Soustava strun natažených v prostoru budovy Cyklorama v Bostonu je ovládána systémem kovových drnkátek na servomotorech. Prostou nahrávku zvuku instalace (Cold Pin-Instalation recording) doplňují živé hudební interakce se zvučícím objektem nahrané na místě. Tyto tři nahrávky také tvoří album Cold Pin, dříve vydané u stejného vydavatelství. Rozehrávání instalace a další možnosti přístupu ke stejnému materiálu na albu Catching Net doplňuje dvacetišestiminutový track Cold Pin 3 – Ensemble, znějící odlišně mohutným akustickým prostorem, ve kterém byly nahrány další nástroje. Materiál týkající se instalace Cold Pin se mi zdá skutečně vyčerpávající. Zvuku instalace a interakci s ní je ponecháno plných 66 minut respektive 82 minut, neboť titulní track Catching Net je vlastně také dialogem smyčcového kvarteta s instalací. Jediným trackem z jiného zvukového světa tak zůstává poslední Collecting Basins, zaznamenávající instalaci 75metrových strun v areálu staré vodárny ve Shreveportu, využívajích plechových nádrží na vodu jako rezonátoru.

Celé album tak zní zvukem plandajících dlouhých strun, natažených prostorem, rozeznívajících  kovovými drnkátky, rezonujích ve velkých prostorách nebo obřích plechových vanách. Zvukový svět alba je tak poměrně homogenní, vyznačuje se všepronikajícím dozvukem, mohutným přirozeným reverbem, kterým jsou všechny zvuky obaleny. Pokud tomuto zvuku nepřijdete na chuť, poslech alba se pro vás stane utrpením.

Doporučuji začít poslechem “čistých” instalací. Collecting BasinsCold Pin-Instalation recording zní čistým zvukem dlouhých strun a mezi jednotlivých údery je možno si vychutnat pomalé doznívání struny v přirozeném akustickém prostředí. Zde je prostor i pro náznak ticha. Obtížněji se mi poslouchaly kompozice ve kterých zvuk instalací doplňuje bubnování samotného autora a další hudební vstupy hostí. Keszler je velmi fyzický, až frenetický bubeník a jeho originální hra s činely typu krotal položenými na jednotlivých bubnech zahustí zvukový prostor až k úplnému maximu. Zde není místo pro ticho, toto je frontální sonický útok na vaše uši a mozek. Více ticha, ale zároveň i více šťavnatého dozvuku je pouze ve skladbě Cold Pin 3 – Ensemble. Smyčcový kvartet v následující skladbě Catching Net vnese do hudby opět poněkud nervní náladu.

Pokud bych si mohl vybrat, redukoval bych album na dvě, případně tři skladby. Zmíněnou Cold Pin 3 – Ensemble, Collecting Basins a také Cold Pin-Instalation. Méně je v tomto případě rozhodně více.

Podobnými instalacemi s využitím dlouhých strun se zabývá například Gordon Monahan, který byl k vidění na Ostravských dnech hudby 2011 a nesmíme zapomenout také na našeho Martina Janíčka.

 

Audio z Alba Catching Net zde:

https://soundcloud.com/elikeszler/eli-keszler-cold-pin-excerpt

 

Cold Pin instalace zde:

 



 

Eli Keszler v akci zde:

 




Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.

Hermovo ucho – Hudba v Plošinách

Kde končí refrén a kde začíná hudba? K dvojímu výročí Gillesa Deleuze.

Mýtus o alfalabuti

Kniha, kterou Nick Soulsby věnoval Michaelu Girovi a Swans, je mýtizující orální historií a přečíst si ji můžeme i v českém překladu.