- Inzerce -

Erik Honoré: Heliographs

Norský zvukový mág Erik Honoré (ročník 1966) je znám především coby spoluzakladatel festivalu Punkt, který je charakteristický svými live remixy, tedy bezprostřední  živé samplování, kde je hlavním zdrojem právě proběhlý koncert. Tuto metodu vybrušuje už řadu let se svým souputníkem (a spoluzakladatelem Punktu) Janem Bangem a předvede ji v Praze letos od 8. do 10. dubna v Paláci Akropolis a o den později v brněnské Flédě v rámci akce Punkt meets Music Infinity.  Tam také zazní živá verze jeho nejnovějšího projektu Heliographs.

Ačkoliv se Erik Honoré podílel v různých funkcích na více než padesáti albech (mimo jiné ho bezesporu výrazně ovlivnila spolupráce s Davidem Sylvianem), je Heliographs jeho prvním skutečně samostatným opusem, byť se na jeho výsledku podepsala řada hostů. Výraznou roli zde hraje zpěvačka Sidsel Endersen, jejíž éterický hlas připomíná v některých pasážích vokální projev Björk a na třech skladbách umocňuje nostalgickou linku . Dalším výrazným hráčem je tu perkusista Ingar Zach, jenž svou filigránskou hrou vytváří nádherné ornamenty. A nechybí zde ani samply Jana Banga nebo třeba lyrické housle Jeffreye Bruinsmy či podprahová kytara Eivinda Aarseta.  Celý opus  má křehkou atmosféru a jednoznačně evokuje termín ambient, i když ho Erik sám považuje za v současnosti poněkud přežitý. Některé základy vypreparoval z živých vystoupení i zmiňovaných remixů a doplnil ve svém domácím studiu zcela novým materiálem, terénními nahrávkami i nápady z dávných dob. Atmosféra je převážně elegická, nikoliv však ponurá a jakoby prozářená nízkým světlem. Je to emotivní dílo bez emočních zvratů, plynoucí poklidně po povrchu a nořící se občas pod něj.

 

Poznámka: Ukázky z děl hudebníků, kteří se představí na akci Punkt meets Music Infinity, si můžete poslechnout v rámci pořadu Svět jiné hudby na stanici Vltava v pondělí 30. března a v pondělí, 6. dubna od 22:30.

Erik Honoré: Heliographs

Hubro (www.hubromusic.com)

 

 


O deskách (ne)zakázaných

Kniha Česká rocková alba. Zákazům navzdory 1969–1989 přes veškerou čtivost nezodpovídá základní otázky podzemního pohybu nahrávek a samotné definice „zakázaného“.

Zkouška sirén – Rytmy k jiným světům

Dva filmy s hudbou a smrtí v hlavní roli

Hermovo ucho – Chvála dlouhověkosti

Stoletý Marshall Allen vydává první desku pod svým jménem, o dva roky mladší Milan Grygar stále vystavuje nová díla, osmdesátiletý Anthony Braxton pracuje na šestatřicetidílné opeře.

Jiří Durman a Miroslav Posejpal: Nové a nové spirály

V kavárně s věrozvěsty české improvizace.

Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.